Alkohol, tabák, kratom, konopí. Jak je to doopravdy s riziky?

Veřejná debata o psychoaktivních látkách v Česku často zaměňuje legální status látky za měřítko její škodlivosti. Předpoklad, že to, co je legální, musí být bezpečnější než to, co bylo dlouho zakázané, je přitom v rozporu s daty.

Když srovnáme alkohol, tabák, konopí a kratom podle ukazatelů, které veřejné zdraví standardně používá (úmrtnost, akutní toxicita, závislostní potenciál, přidružená onemocnění a společenské náklady), výsledné pořadí škodlivosti se zásadně rozchází s tím, jak jsou tyto látky v České republice regulovány.

Tento článek shrnuje, co vědecká literatura a oficiální statistiky o rizicích jednotlivých látek skutečně říkají.

Metodika porovnání

Pro objektivní srovnání rizik psychoaktivních látek vědci dlouhodobě využívají vícekriteriální analýzy. Nejznámější je studie publikovaná v britském lékařském časopise The Lancet v roce 2010, kterou vedl profesor David Nutt. Tato práce hodnotila šestnáct kritérií, rozdělených do dvou hlavních kategorií:

Devět kritérií škody pro uživatele: úmrtnost přímo způsobená látkou, úmrtnost související s užíváním, přímé poškození zdraví, poškození zdraví související s užíváním, závislostní potenciál, přímé zhoršení duševních funkcí, zhoršení duševních funkcí související s užíváním, ztráta hmotného majetku a ztráta vztahů.

Sedm kritérií škody pro druhé: úrazy způsobené druhým, kriminalita, environmentální dopad, narušení rodinných vztahů, mezinárodní dopady, ekonomické náklady a narušení kvality života v komunitě.

Každá látka byla expertním panelem ohodnocena na škále 0-100. Celkové skóre vznikalo váženým součtem dílčích kritérií. Studie byla později replikována v Nizozemsku (van Amsterdam, 2015), Austrálii (Bonomo, 2019) a na Novém Zélandu (Sellman, 2020). Všechny replikace dospěly k velmi podobným závěrům.

Co zjistila Lancet studie

Z dvaceti hodnocených látek bylo prvních osm v pořadí škodlivosti následující:

Klíčové zjištění: alkohol je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák a více než třikrát škodlivější než konopí. Tabu, které stále provází některé nelegální látky, neodpovídá jejich relativnímu riziku.

Pro pochopení významu tohoto závěru je nutné dodat, že Nuttovo skóre zahrnuje i frekvenci užívání v populaci. Tedy nejen jak je daná látka teoreticky nebezpečná pro jednotlivce, ale jak často se s ní reálně setkáváme. To do značné míry vysvětluje, proč alkohol obsadil první místo, protože je rozšířen v populaci výrazně více než heroin nebo crack.

Alkohol v České republice

Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti zde průměrný občan vypije přibližně 10 litrů čistého alkoholu ročně. V mezinárodních srovnáních (OECD, WHO) se ČR opakovaně umisťuje na předních příčkách v Evropské unii.

Úmrtnost:
6 000-7 000 úmrtí ročně přímo přičitatelných alkoholu (přibližně 6 % všech úmrtí v ČR).
2 000-3 000 úmrtí kvůli onemocněním jater nebo akutním otravám.
13 000-14 000 hospitalizací ročně kvůli onemocněním plně přičitatelným alkoholu.

Vzorce užívání:
16,8-17,6 % dospělé populace pije alkohol rizikově.
9,0-9,3 % dospělé populace pije škodlivě.
Až 1,6 milionu lidí spadá do kategorie rizikové konzumace (data 2024).
12 % dospívajících je v kategorii nárazového pití (heavy episodic drinking).

Společenské náklady:
Odhady se podle metodiky a roku liší. Studie iHETA (data 2016) odhadla celkové společenské náklady na 56,6 miliard Kč (1,2 % HDP), aktuální vládní zpráva (2025) hovoří o přibližně 80 miliardách Kč ročně (cca 1 % HDP).
Z toho přímé zdravotní náklady (léčba) tvoří odhadem 12-14 miliard Kč ročně.
Zbytek představují nepřímé náklady – ztráta produktivity v důsledku nemocnosti a předčasné úmrtnosti, kriminalita a dopravní nehody.

Tato čísla pocházejí z výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za rok 2024 a navazujících odborných publikací.

Tabák v České republice

Tabák je v Česku druhá nejzávažnější psychoaktivní látka z hlediska veřejnozdravotních dopadů. Aktuální data z Globálního přehledu o tabákové redukci škod (GSTHR) ukazují situaci, která se v posledních letech mírně zlepšuje, ale stále patří k nejhorším v Evropě.

Úmrtnost:
16 000-18 000 úmrtí ročně způsobených onemocněními souvisejícími s kouřením.
Tabák stojí za přibližně 17-22 % všech úmrtí v ČR podle různých metodik (u mužů 21 %, u žen 11 %).
6 000-7 000 nově diagnostikovaných pacientů s rakovinou plic ročně.
Kuřáci žijí v průměru o 10 až 14 let kratší dobu než nekuřáci.

Vzorce užívání:
22-29 % dospělé populace dle různých metodik a zdrojů (NAUTA 2024, GSTHR, NMS Národní výzkum 2023). V roce 2022 podle GSTHR 27,5 %.
Vyšší prevalence u mužů (25-31 %) než u žen (19-22 %).
Stoupající užívání alternativních produktů (e-cigarety, zahřívaný tabák, nikotinové sáčky) zejména mezi mladými.

Společenské náklady:
Odhady společenských nákladů se pohybují v rozmezí 156-170 miliard Kč ročně (přímé i nepřímé náklady).
Stát ročně získává okolo 54 miliard Kč na spotřebních daních z tabákových výrobků.

Tabák se odlišuje od ostatních psychoaktivních látek tím, že jeho akutní toxicita je nízká. Akutní intoxikace nikotinem nezpůsobuje dopravní nehody ani agresivní chování. Veškerá škodlivost tabáku je dlouhodobá: kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická obstrukční plicní nemoc.

Konopí a jeho rizikový profil

Konopí je v České republice nejčastěji užívaná psychotropní látka po alkoholu a tabáku – dle Zprávy o nelegálních drogách 2024 ho v posledních 12 měsících užilo 7-11 % osob starších 15 let, v posledních 30 dnech 3-5 %. Od 1. ledna 2026 je v ČR pro osoby starší 21 let legální držení do 100 gramů sušeného konopí v domácnosti a do 25 gramů na veřejnosti, dále domácí pěstování do 3 rostlin pro vlastní potřebu. Větší množství je posuzováno jako přestupek (do 200 g doma, do 50 g mimo obydlí), nad tyto hranice jako trestný čin. Komerční prodej a distribuce zůstávají trestné.

Akutní toxicita:
Studie publikovaná v časopise Journal of Psychopharmacology (Rock et al., 2022) analyzovala 3 455 úmrtí v Anglii v období 1998-2020, u kterých byly při pitvě detekovány kanabinoidy. Dospěla k závěru, že riziko úmrtí v důsledku přímé toxicity konopí je zanedbatelné. Pouze jeden případ z analyzovaného souboru byl uveden jako úmrtí způsobené samotnou toxicitou konopí. Ve většině případů, kde bylo konopí detekováno, byla příčinou smrti traumatická újma (např. dopravní nehody) nebo kombinace s jinými látkami.

Pro srovnání: smrtelná dávka THC u laboratorních zvířat je odhadována na 1 000 mg/kg tělesné hmotnosti. Pro člověka o váze 70 kg by to teoreticky znamenalo 70 gramů THC, tedy zhruba 5 000násobek dávky vyvolávající psychoaktivní efekt. Takovou dávku není fyzicky možné dosáhnout běžným užíváním.

Závislostní potenciál:
Podle dat z National Comorbidity Survey (Anthony et al., 1994) a navazujících analýz se kumulativní pravděpodobnost rozvoje závislosti pohybuje přibližně u 9 % uživatelů konopí, 15 % uživatelů alkoholu, 32 % uživatelů tabáku a 23 % uživatelů heroinu. Pozdější americká studie NESARC (Lopez-Quintero et al., 2011) uvádí pro nikotin vyšší hodnotu (67,5 %) a pro alkohol 22,7 %. Rozdíly jsou dány odlišnou diagnostickou metodikou a definicí závislosti.

Hlavní rizika:
Akutní zhoršení kognitivních funkcí (trvá několik hodin).
Zvýšené riziko dopravních nehod při řízení pod vlivem (statisticky prokázané).
U predisponovaných jedinců možnost rozvoje psychotických onemocnění při těžkém užívání v adolescenci.
Závislost u vyšších frekvencí užívání.

Co konopí nezpůsobuje:
Žádný důkaz o příčinné souvislosti s rakovinou plic (na rozdíl od tabáku).
Slabé důkazy o souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními u zdravých uživatelů (akutní rizika existují u osob s preexistujícím srdečním onemocněním).
Žádný důkaz o agresivním chování pod vlivem (na rozdíl od alkoholu).

Kratom a otázka koncentrátů

Kratom (Mitragyna speciosa) je ve srovnání s předchozími třemi látkami v Evropě poměrně novou substancí. Hlavní účinné alkaloidy jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin (7-OH). Zatímco mitragynin je slabý parciální agonista μ-opioidních receptorů, 7-OH má opioidní účinek výrazně silnější. Studie Takayama et al. (2002, Journal of Medicinal Chemistry) prokázala, že 7-OH má v testu na izolovaném ileu morčete přibližně 13krát vyšší potenci než morfin.

Riziko závisí na formě výrobku:
Klíčový rozdíl, který se v debatě často stírá, je mezi tradičním kratomovým listem a koncentrovanými extrakty.

Tradiční sušený list obsahuje typicky 1-2 % mitragyninu a méně než 0,05 % 7-OH (v alkaloidním obsahu listu představuje 7-OH méně než 2 % všech alkaloidů). V této formě se kratom v jihovýchodní Asii užívá staletí jako mírný stimulant a analgetikum. Závislostní a toxikologický profil je srovnatelný s kávou kombinovanou se slabým opioidem.

Koncentrované extrakty a zejména produkty obsahující izolovaný 7-OH nebo synteticky vyrobené analogy (například MGM-15) představují podstatně vyšší riziko. Americký FDA dokumentuje vzestup intoxikací a úmrtí spojených s těmito produkty od roku 2023.

Úmrtnost:
Studie Centra pro kontrolu nemocí (CDC) z roku 2019 (Olsen et al., MMWR) analyzovala 27 338 úmrtí na předávkování ve 27 amerických státech. Z těchto úmrtí bylo 152 (0,56 %) pozitivně testováno na kratom a u 91 z nich byl kratom uveden jako příčina smrti. Klíčové zjištění: u 84 z těchto 91 případů byla prokázána polysubstance. Kratom byl nalezen společně s fentanylem, heroinem, benzodiazepiny nebo alkoholem. U zbylých 7 případů, kde byl mitragynin jediná pozitivně detekovaná látka, autoři výslovně uvádějí, že omezený rozsah toxikologických testů znemožňuje vyloučit roli jiných substancí.

V České republice eviduje Národní protidrogová centrála za rok 2025 celkem 17 úmrtí, u kterých toxikologické vyšetření prokázalo přítomnost kratomu. Ve čtyřech případech byl mitragynin identifikován jako jediná látka, v jedenácti případech šlo o kombinaci převážně s léky (benzodiazepiny, antidepresiva, opiáty), alkoholem nebo THC. Tyto údaje vycházejí z případů, ke kterým byla přivolána policie, skutečný počet intoxikací může být vyšší. Od 12. listopadu 2025 je kratom v ČR podle nařízení vlády č. 456/2025 Sb. zařazen mezi psychomodulační látky ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb. (ve znění zákona č. 321/2024 Sb.). Prodej je možný pouze osobám starším 18 let v licencovaných specializovaných prodejnách a na schválených e-shopech, automaty jsou zakázány.

Hlavní rizika:
Fyzická závislost při dlouhodobém denním užívání.
Kombinace s jinými opioidy nebo sedativy zvyšuje riziko fatální respirační deprese.
Variabilní obsah alkaloidů v různých výrobcích znesnadňuje dávkování.
Možná kontaminace těžkými kovy u nekvalitních produktů.

Srovnávací přehled

Při přepočtu na konkrétní česká data vychází následující obraz:

Závěr

Když se zeptáme, jak je to doopravdy s riziky alkoholu, tabáku, konopí a kratomu, odpověď nezávisí na tom, která látka je legální. Závisí na datech. A ta jednomyslně ukazují, že legální status látky v České republice nepředstavuje měřítko jejího skutečného nebezpečí. Naopak, dvě nejškodlivější látky jsou ty, které jsou legálně k dostání v každé větší prodejně.

Zdroje

Nutt DJ, King LA, Phillips LD. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. Lancet 2010;376:1558-1565
Mravčík V, Chomynová P, Nechanská B et al. Alcohol use and its consequences in the Czech Republic. Cent Eur J Public Health 2019
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Výroční zpráva za rok 2024
Global State of Tobacco Harm Reduction (GSTHR): Czech Republic Country Profile
Drope J, Hamill S, eds. Country profile: Czechia. Tobacco Atlas 2025
Landovská P. Social Costs of Smoking in the Czech Republic. Appl Health Econ Health Policy 2025;23(1):141-153
Rock KL, Englund A, Morley S, Rice K, Copeland CS. Can cannabis kill? Characteristics of deaths following cannabis use in England (1998-2020). J Psychopharmacol 2022;36(12):1362-1370
Anthony JC, Warner LA, Kessler RC. Comparative epidemiology of dependence on tobacco, alcohol, controlled substances and inhalants. Exp Clin Psychopharmacol 1994;2:244-268
Lopez-Quintero C et al. Probability and predictors of transition from first use to dependence on nicotine, alcohol, cannabis, and cocaine: NESARC. Drug Alcohol Depend 2011;115:120-130
National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine. The Health Effects of Cannabis and Cannabinoids. NASEM 2017
Takayama H et al. Studies on the synthesis and opioid agonistic activities of mitragynine-related indole alkaloids: discovery of opioid agonists structurally different from other opioid ligands. J Med Chem 2002;45(9):1949-1956
Henningfield JE et al. Kratom Abuse Potential 2021. Front Pharmacol 2022
Olsen EO et al. Notes from the Field: Unintentional Drug Overdose Deaths with Kratom Detected. CDC MMWR 2019
Policie ČR, Národní protidrogová centrála SKPV: Statistika intoxikací v roce 2025 (zveřejněno březen 2026)
Zákon č. 270/2025 Sb. (novela trestního zákoníku, tzv. Blažkova novela), účinný od 1. 1. 2026
Zákon č. 321/2024 Sb. (novela zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb.), účinný od 1. 1. 2025
Nařízení vlády č. 456/2025 Sb. o seznamu psychomodulačních látek (zařazení kratomu od 12. 11. 2025)
Vyhláška č. 448/2025 Sb. o psychomodulačních látkách (účinná od 8. 11. 2025)

Kontakt pro média

Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z. s. (Asociace prodejců psychomodulačních látek)
[email protected] | +420 777 666 683
www.applas.cz
Školská 689/20, 110 00 Praha 1 | IČO: 21522511

Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.