Když se řekne závislost, většina lidí si představí nelegální drogy nebo alkohol. Jeden z největších a zároveň nejméně viditelných problémů ovšem leží jinde, v lékárničkách běžných domácností. Jde o závislost na lécích na předpis, zejména na takzvaných benzodiazepinech. Podle odhadů se v Česku s problematickým užíváním psychoaktivních léků potýká kolem jednoho milionu lidí.
Léky, které zná skoro každý
Benzodiazepiny jsou skupina léků, které tlumí úzkost, navozují spánek a uvolňují svalové napětí. Patří sem přípravky, jejichž názvy mnozí znají z domova nebo od příbuzných, například Xanax, Neurol, Lexaurin, Rivotril nebo Diazepam. V medicíně mají své pevné a nenahraditelné místo, používají se při těžkých úzkostných a panických stavech nebo při epileptických záchvatech.
Problém nastává při jejich dlouhodobém užívání. Tělo si na účinek rychle zvykne, nastupuje takzvaná tolerance a k dosažení stejného účinku je potřeba vyšší dávka. Odborná doporučení proto uvádějí, že léčba benzodiazepinovými léky na úzkost by zpravidla neměla přesáhnout čtyři až šest týdnů. V praxi se ale často užívají měsíce i roky.
Jak rychle vzniká závislost
Závislost na benzodiazepinech se rozvíjí nenápadně a poměrně rychle. Podle odborných zdrojů si část pacientů vytvoří závislost už po několika měsících pravidelného užívání a s délkou podávání riziko výrazně roste. U dlouhodobého, více než ročního užívání se závislost odhaduje až u zhruba 40 procent pacientů. Má fyzickou i psychickou složku a patří k obtížně léčitelným.
Počty napovídají, jak rozšířené to je. Receptů na benzodiazepiny se v Česku dlouhodobě vydává kolem 1,2 milionu ročně a počet pacientů, kterým jsou předepsány, se pohybuje kolem 450 tisíc. Sedativa a hypnotika obecně podle odhadů zneužívá kolem 885 tisíc lidí. S problematickým užíváním psychoaktivních léků se přitom ročně léčí přibližně 2,5 tisíce osob, skutečný počet závislých je ale podle odborníků výrazně vyšší, protože tahle závislost často probíhá skrytě, bez povšimnutí okolí i samotného uživatele.
Proč je to nebezpečné
Samotné benzodiazepiny mají poměrně velkou terapeutickou šíři a předávkování pouze jimi nebývá obvykle smrtelné. Zásadní riziko ovšem představují kombinace s jinými tlumivými látkami. Při společném užití s alkoholem nebo s opioidy hrozí útlum dechového centra, dechová nedostatečnost a v krajním případě smrt. Na tohle riziko upozorňuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv, podle kterého může být současné užívání benzodiazepinů a opioidů život ohrožující.
Nebezpečné je i samotné vysazení. Náhlé přerušení po delším užívání může vyvolat závažný odvykací stav, který se projevuje úzkostí, nespavostí, třesem a v těžkých případech i epileptickými záchvaty. Právě proto by se benzodiazepiny nikdy neměly vysazovat svépomocí a nárazově, ale postupně a pod dohledem lékaře.
Dlouhodobé užívání navíc zanechává stopy na mozku i tělesném zdraví. Benzodiazepiny zhoršují paměť, pozornost a schopnost učení a mohou vést k emoční otupělosti. U starších lidí se tyto potíže mohou projevit jako kognitivní úpadek a benzodiazepiny patří mezi nejčastěji zmiňované léky v souvislosti s takzvanou lékovou demencí. Mozek si navíc na látku zvykne a omezí vlastní tvorbu uklidňujících látek, takže po vysazení bývá člověk nervóznější než předtím. Protože se benzodiazepiny odbourávají v játrech, jsou játra při dlouhodobém užívání zatěžována.
Závislost bez stigmatu
Jeden z důvodů, proč problém zůstává skrytý, je absence stigmatu. Zatímco na uživatele nelegálních látek společnost často pohlíží odsuzavě, lék předepsaný lékařem působí důvěryhodně a bezpečně. Podle Zprávy o problematickém užívání psychoaktivních léků považuje téměř třetina společnosti dlouhodobé užívání psychoaktivních léků za přijatelné. Mezi typické uživatele patří podle dat častěji ženy a lidé středního a vyššího věku, tedy skupiny, které si samy sebe se závislostí nespojují.
Tato kombinace, tedy snadná dostupnost na předpis, rychlý vznik závislosti a chybějící vnímání rizika, dělá z léků na předpis specifický problém. Nejde o nelegální trh, ale o legální a lékařsky podloženou cestu, která se u části pacientů zvrtne v závislost.
Riziko závislosti přitom bylo dlouho podceňované a svou roli v tom sehráli i výrobci. Když benzodiazepiny v sedmdesátých letech nahradily starší a nebezpečnější léky, staly se na čas komerčně nejúspěšnějšími léčivy vůbec a předepisovaly se ve velkém. Teprve v osmdesátých letech se prokázalo, jak snadno na nich vzniká závislost. Ve Velké Británii kvůli tomu proběhla jedna z největších hromadných žalob v historii, ve které tisíce pacientů tvrdily, že výrobci o riziku závislosti věděli a dostatečně před ním nevarovali. Spor sice nikdy nedospěl k rozsudku, dobře ale ukazuje, jak dlouho trvalo, než se rizika začala brát vážně.
Tlak na předepisování přitom není jen historií. Odborníci na lékovou politiku dlouhodobě upozorňují, že rozhodování lékařů neovlivňují pouze vědecké důkazy, ale také marketing farmaceutických firem a zaběhnuté zvyklosti. Benzodiazepiny a hypnotika patří mezi léky, které bývají nadměrně nebo i chybně předepisovány, často praktickými lékaři a opakovaně stejným pacientům. Nejvýraznějším varováním, kam až může nevhodné předepisování vést, je americká opioidní krize, na jejímž počátku stálo právě masivní a podceňované předepisování léků proti bolesti, k němuž farmaceutický průmysl aktivně přispěl.
Co z toho plyne
Příběh benzodiazepinů dobře ukazuje, že hranice mezi lékem a návykovou látkou je tenká a že legální a lékařsky předepsaný původ sám o sobě nezaručuje bezpečí. Riziko látky se odvíjí od dat a skutečných dopadů, ne od toho, zda je legální, nebo zakázaná.
Cílem rozhodně není brát potřebným pacientům léky, které jim pomáhají. Smyslem je upozornit, že i běžně předepisované léky vyžadují obezřetnost, jasná pravidla pro délku užívání a otevřenou debatu bez moralizování. Důsledná osvěta, opatrnější předepisování a dostupná pomoc při odvykání patří mezi nástroje, které mohou škody snižovat, aniž by se na uživatele nahlíželo jako na viníky.
Zdroje
- Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice (drogy-info.cz)
- Nechanská B., Zneužívání psychoaktivních léků v České republice (drogy-info.cz)
- Státní ústav pro kontrolu léčiv, Aktualizace informací u přípravků obsahujících benzodiazepiny a opioidy (sukl.gov.cz)
- Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Doporučení ke snižování míry zneužívání benzodiazepinů a dalších hypnotik a anxiolytik (drogy-info.cz)
- Úzkostné poruchy a jejich léčba, Psychiatrie pro praxi, 2022 (psychiatriepropraxi.cz)
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
[email protected]
+420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
