Když se v zemi objeví nová psychoaktivní látka, vlády se obvykle musí rozhodnout mezi dvěma cestami. Buď ji zakázat, nebo ji nějak zregulovat. Cíl je v obou případech stejný, snížit škody, které látka může způsobit. Cesta k němu ale vede úplně jinudy. Česko si v posledních dvou letech zvolilo paralelně obě varianty. HHC zakázalo, kratom reguluje. Pojďme se podívat, kdy která strategie funguje a kdy ne.
Zákaz a regulace: jaký je v tom rozdíl
Zákaz znamená, že stát látku úplně staví mimo zákon. Zakazuje její výrobu, prodej i držení. Cílem je odstranit ji z trhu. Argument za zákaz je přímočarý: pokud látka představuje vážné riziko, stát ji prostě nepustí mezi lidi. Tento přístup se typicky uplatňuje u látek s nejvyšším rizikem závislosti a poškození zdraví, jako je heroin nebo metamfetamin.
Regulace jde opačnou cestou. Stát látku nezakazuje, ale stanoví podmínky, za kterých se s ní dá legálně nakládat. Typicky jde o věkové omezení, požadavky na kvalitu výrobku, povinné označování, omezení reklamy nebo licenční systém pro prodejce. Cílem je dostat látku z neformálního trhu pod státní kontrolu. Funguje to dobře u věcí, které jsou v populaci tak rozšířené, že by se zákaz nedal vymáhat. Tabák a alkohol jsou nejznámější příklady.
Lekce z minulosti: americká prohibice
Nejcitovanější příklad neúspěšného zákazu je americká prohibice alkoholu mezi lety 1920 a 1933. Spojené státy 17. ledna 1920 plošně zakázaly výrobu, prodej a dopravu alkoholických nápojů. Čekalo se snížení spotřeby a kriminality. Stalo se opačné.
Zákaz nesnížil poptávku po alkoholu. Vytvořil ale rozsáhlý černý trh. Z výroby a pašování alkoholu se stal nejvýnosnější obor organizovaného zločinu. Mafiánské syndikáty pod vedením postav jako Al Capone vybudovaly rozsáhlé kriminální impérium. Počet vražd se výrazně zvýšil a korupce policie i státních úředníků se stala plošným jevem. Veřejnost se začala obracet proti samotnému zákonu. 5. prosince 1933 byla prohibice 21. dodatkem ústavy zrušena.
Zákaz alkoholu se dnes uvádí jako učebnicový případ toho, jak může dobře míněná regulační intervence skončit hůř než původní problém.
Konopí jako moderní experiment
Druhým velkým testem je současné přehodnocování postoje ke konopí. Země ve světě jdou různými cestami a teprve s odstupem se ukáže, která funguje nejlépe.
Portugalsko v roce 2001 dekriminalizovalo držení malého množství všech drog pro vlastní potřebu. Drogová závislost se začala řešit jako zdravotní, ne trestní problém. Podle dat Evropského monitorovacího centra pro drogy klesl počet úmrtí na předávkování z 369 v roce 1999 na 30 v roce 2016. Šíření HIV mezi injekčními uživateli kleslo z více než 900 nových případů ročně na desítky. Uruguay se v prosinci 2013 stala první zemí světa, která konopí plně legalizovala a postavila jeho prodej pod státní kontrolu. Kanada následovala v říjnu 2018, kdy regulovaný prodej konopí dospělým otevřela na federální úrovni. Německo v dubnu 2024 částečně legalizovalo držení a pěstování konopí pro vlastní potřebu (do 25 gramů u sebe, do 50 gramů doma, tři rostliny). Nizozemsko drží svou unikátní politiku tolerance se slavnými coffee shopy už od novely Opium Act z roku 1976.
Žádná z těchto zemí nezaznamenala dramatický nárůst užívání ve srovnání se zeměmi, které drží přísný zákaz. V Portugalsku se užívání mezi mladými ve věku 15 až 24 let mezi roky 2001 a 2012 dokonce snížilo z 26,7 % na 21,6 %.
Český experiment 2025: HHC zákaz, kratom regulace
Česko si v letech 2024 a 2025 vyzkoušelo obě strategie najednou. U dvou strukturálně příbuzných látek, HHC a kratomu, zvolilo dva různé přístupy.
HHC putovalo postupně z volného prodeje přes dočasný zákaz do mezistupně zařazených psychoaktivních látek. V březnu 2025 ale OSN HHC zařadila mezi mezinárodně kontrolované látky a Česko jako účastník mezinárodní úmluvy z roku 1971 muselo rozhodnutí promítnout do národního zákona. 16. března 2026 vláda HHC vrátila mezi zakázané drogy. Důvodem zákazu nebyla česká volba, ale mezinárodní závazek.
Kratom šel naopak cestou regulace. Vyhláška č. 448/2025 Sb. a nařízení vlády č. 456/2025 Sb. stanovily od listopadu 2025 přísná pravidla: prodávat smí pouze obchody s licencí Ministerstva zdravotnictví, jen osobám starším osmnácti let, e-shop musí být napojen na kamennou prodejnu, jsou zakázány automaty i reklama na veřejnosti, balení musí obsahovat povinné informace o složení, obsahu účinných látek, dávkování a varování, velikost balení a obsah účinné látky mají horní limity, design balení nesmí lákat děti.
Pojem psychomodulační látka přitom vznikl přímo v Česku jako záměrná alternativa k zatíženým výrazům jako „návyková” nebo „omamná”. Odborníci na závislosti a vládní protidrogový odbor dlouhodobě doporučovali u kratomu cestu regulace s argumentem, že plošný zákaz by látku pouze přesunul do nelegální distribuce, kde žádná kontrola kvality není.
Co říká věda
Výzkum harm reduction přístupů shrnuje konsenzus relativně jasně. U látek s vysokou potencialitou závislosti a vážnými zdravotními riziky (heroin, fentanyl, krystalický metamfetamin) bývá zákaz kombinovaný s léčebnou intervencí účinnější. U látek s nižším rizikem a vysokou společenskou poptávkou bývá efektivnější regulovaný prodej, který odřízne nelegální trh a zajistí kontrolu kvality.
Klíčový poznatek z desetiletí zahraničních dat: zákaz ne vždy znamená méně užívání. Často znamená pouze přesun konzumace mimo dosah státní kontroly a mimo dosah harm reduction intervencí.
Co rozhoduje
Volba mezi zákazem a regulací není pouze ideologickou otázkou. Záleží na konkrétní látce, jejím rizikovém profilu, společenském konsenzu, kulturním kontextu a mezinárodních závazcích státu.
Český přístup z let 2024-2026 ukazuje, že obě cesty se mohou rozumně doplňovat. U HHC zvolila vláda zákaz, protože ji k tomu zavázalo mezinárodní právo. U kratomu zvolila regulaci, protože látka je v populaci rozšířená, riziko je hodnoceno jako nižší a regulace umožňuje něco, co zákaz neumí: legální dohled nad tím, co lidé skutečně užívají.
Zdroje
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění novely č. 321/2024 Sb.
- Vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., o seznamu psychomodulačních látek
- EMCDDA: European Drug Report 2024 a srovnávací data o regulačních politikách členských států EU
- Hughes a Stevens (2010): What Can We Learn From The Portuguese Decriminalization of Illicit Drugs?, British Journal of Criminology, sv. 50, s. 999-1022
- Drug Policy Alliance (2023): Drug Decriminalization in Portugal: Learning from a Health and Human-Centered Approach
- Cannabis Act, Kanada (Bill C-45, účinnost 17. října 2018)
- Ley Nº 19.172 de Regulación y Control del Cannabis, Uruguay (20. prosince 2013)
- Cannabisgesetz (CanG), Německo (účinnost 1. dubna 2024)
- Opium Act, Nizozemsko, revize z roku 1976 (gedoogbeleid)
- 18. a 21. dodatek Ústavy Spojených států amerických
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
