Věda & Výzkum|

Pocit lehkosti, klidu a snížené citlivosti k bolesti, který se u části běžců dostavuje po delší vytrvalostní zátěži, se desítky let vysvětloval endorfiny. Novější výzkum ale ukazuje jinam, a to na endokanabinoidní systém, tedy na stejné receptory, na které působí THC z konopí.

Proč endorfiny nesedí

Endorfinové vysvětlení se prosadilo na přelomu 70. a 80. let, krátce po objevu endorfinů. Nabízelo se samo, protože po delším běhu hladina beta-endorfinu v krvi skutečně stoupá. Má ale zásadní slabinu. Beta-endorfin je poměrně velký peptid rozpustný ve vodě a hematoencefalickou bariérou, tedy filtrem chránícím mozek před látkami z krve, prakticky neprochází. Naměřená hodnota tak popisuje děje na periferii těla, zatímco euforie, útlum úzkosti a změněné vnímání bolesti vznikají v mozku. Souvislost mezi hladinou endorfinů v krvi a tím, jak se běžci cítili, se navíc prokázat nepodařilo.

Anandamid a receptory pro THC

Alternativní vysvětlení přinesl objev z roku 1992. Tým Raphaela Mechoulama, který o téměř tři desetiletí dříve izoloval THC z konopí, tehdy popsal látku pojmenovanou anandamid podle sanskrtského ánanda, tedy blaženost. Na rozdíl od endorfinů je rozpustná v tucích a do mozku se dostane snadno. Váže se na kanabinoidní receptory CB1 a CB2, tedy přesně na místa, na která působí THC.

Pořadí objevů přitom svádí k obrácenému výkladu. Tyto receptory v lidském mozku nevznikly kvůli rostlině, ale pro vlastní signální molekuly těla. THC do nich zapadá proto, že je jím strukturou podobné. Nedokáže to zdaleka každá látka z konopí. Rostlina jich vytváří přes sto a v tom, jak se k receptorům chovají, se velmi liší. THC se na ně váže silně a částečně je aktivuje. Kanabidiol, tedy CBD, má k nim afinitu nízkou a působí převážně přes jiné receptory. Tetrahydrokanabivarin se podle dávky chová buď jako slabý aktivátor, nebo receptor CB1 naopak blokuje.

Co ukázaly pokusy

Myši s volným přístupem k běžeckému kolu vykazovaly po běhu nižší úzkost a nižší citlivost k bolesti. Po zablokování opioidních receptorů oba efekty přetrvaly a zmizely až tehdy, když výzkumníci zablokovali receptory kanabinoidní. U lidí na tento nález navázala randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 63 účastníky. Euforie po 45 minutách běhu v ní byla zhruba dvojnásobná oproti chůzi a blokáda opioidů ji nijak nezmenšila.

Neznamená to, že by endorfiny nedělaly nic. Přehledová práce z května 2026 popisuje běžeckou euforii jako orchestrovanou odpověď, v níž má endokanabinoidní systém ústřední a propojující roli, nehraje ji ale sám. Vedle něj se uplatňují endorfiny při tlumení bolesti, neurotrofní faktor BDNF při neuroplasticitě a serotonin s dopaminem při regulaci nálady.

Proč to tělo vůbec dělá

Zajímavou odpověď nabídl pokus, ve kterém tým Davida Raichlena nechal běžet na páse tři různé druhy savců. Lidé a psi, tedy druhy uzpůsobené k vytrvalému pohybu, měli po třiceti minutách běhu zvýšenou hladinu anandamidu. Fretky, které se vytrvalostnímu běhu přirozeně nevěnují, ji neměly ani po jedné z testovaných intenzit. U lidí navíc změna hladiny anandamidu odpovídala tomu, nakolik se jim po běhu zlepšila nálada.

Autoři z toho vyvozují, že běžecká euforie není náhodný vedlejší produkt. Spíš jde o odměnu, kterou evoluce zabudovala do druhů, pro něž se dlouhý pohyb vyplácí, přestože stojí energii a nese riziko zranění.

Za jakých podmínek se dostaví

Autoři systematického přehledu z roku 2023 z prostudovaných dat sestavili poměrně konkrétní doporučení. Hladinu endokanabinoidů v krvi zvyšuje nejspolehlivěji běh, na druhém místě je jízda na kole. Účinné pásmo leží mezi 70 a 85 % maximální tepové frekvence, protože při chůzi ani při téměř maximálním úsilí nárůst naměřen nebyl. Zátěž by měla trvat alespoň dvacet minut a nejsilnější účinek na náladu přichází mezi třicátou a pětatřicátou minutou. Roli podle autorů hraje i prostředí a předchozí zkušenost s danou činností.

Poslední bod ilustruje jedna drobná studie. Devět členek pěveckého sboru absolvovalo několik různých skupinových aktivit. Po půlhodině na rotopedu se jim hladina anandamidu ani nálada nezměnily, po půlhodině společného zpěvu stouplo obojí. Tepová frekvence žen při jízdě nedosáhla účinného pásma a rotoped pro ně byl na rozdíl od zpěvu neznámou činností. Endokanabinoidní systém tedy zřejmě nespouští jen samotná fyzická zátěž.


Zdroje

  • Fuss J. a kol. (2015) A runner’s high depends on cannabinoid receptors in mice. PNAS 112(42), 13105-13108. doi.org/10.1073/pnas.1514996112
  • Siebers M. a kol. (2021) Exercise-induced euphoria and anxiolysis do not depend on endogenous opioids in humans. Psychoneuroendocrinology 126, 105173. doi.org/10.1016/j.psyneuen.2021.105173
  • Siebers M., Biedermann S. V., Fuss J. (2023) Do Endocannabinoids Cause the Runner’s High? Evidence and Open Questions. The Neuroscientist 29(3), 352-369. doi.org/10.1177/10738584211069981
  • Siebers M., Canales-Romero D., Fuss J. (2026) The Neurochemical Orchestra of the Runner’s High. The Neuroscientist 32(4). doi.org/10.1177/10738584261440907
  • Raichlen D. A. a kol. (2012) Wired to run. Exercise-induced endocannabinoid signaling in humans and cursorial mammals. Journal of Experimental Biology 215(8), 1331-1336. doi.org/10.1242/jeb.063677
  • Raichlen D. A. a kol. (2013) Exercise-induced endocannabinoid signaling is modulated by intensity. European Journal of Applied Physiology 113(4), 869-875. doi.org/10.1007/s00421-012-2495-5
  • Stone N. L. a kol. (2018) An Analysis of Endocannabinoid Concentrations and Mood Following Singing and Exercise in Healthy Volunteers. Frontiers in Behavioral Neuroscience 12, 269. doi.org/10.3389/fnbeh.2018.00269
  • Devane W. A. a kol. (1992) Isolation and structure of a brain constituent that binds to the cannabinoid receptor. Science 258(5090), 1946-1949. doi.org/10.1126/science.1470919
  • Pertwee R. G. (2008) The diverse CB1 and CB2 receptor pharmacology of three plant cannabinoids. British Journal of Pharmacology 153(2), 199-215. doi.org/10.1038/sj.bjp.0707442

Kontakt pro média

Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683


Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *