Málokteré téma v oblasti návykových látek rozděluje veřejnost tak jako kratom. Debata je silně polarizovaná a hnaná emocemi. Na jedné straně stojí vystrašení rodiče, na druhé uživatelé, kteří si jím zlepšují život. A mezi těmito dvěma tábory se ztrácí to, co by debatu mohlo posunout, tedy střízlivá data.
Dva tábory, které se míjejí
Na sociálních sítích narazíte na dvě silně vyhraněné skupiny. První tvoří rodiče, kteří kratom vnímají jako zlo ohrožující jejich děti. Jejich obavy nejsou liché, mezi středoškoláky je zkušenost s kratomem podle dotazníků poměrně rozšířená a látka se donedávna prodávala bez jakékoli kontroly. Strach o dítě je pochopitelný a legitimní. Kratom má závislostní potenciál, ve vysokých dávkách může být toxický a u mladistvých jsou rizika o to větší.
Druhou skupinou jsou dospělí uživatelé, kteří kratom popisují úplně jinak. Berou ho jako prostředek ke zvládání bolesti, ke zlepšení kvality života nebo jako náhradu alkoholu, od kterého si drží odstup. Pro ně je kratom nástroj, ne hrozba. Obě zkušenosti jsou přitom skutečné a nevylučují se, jen mluví o jiném použití a jiných lidech.
Kde se láme důvěra
Do téhle už tak vypjaté situace vstupuje způsob, jakým se komunikují čísla o úmrtích. Odborníci upozorňují, že zprávy o úmrtích spojených s kratomem často nereflektují přítomnost dalších látek v těle zesnulých, tedy alkoholu, léků nebo jiných drog. Když se pak objeví titulek o počtu obětí bez tohoto kontextu, vzniká zkreslený obraz.
Konkrétně za rok 2025 policie evidovala 17 úmrtí v souvislosti s kratomem. Jen ve 4 případech byl ale kratom jedinou nalezenou látkou. U zbytku šlo především o kombinaci s dalšími látkami, převážně s léky, alkoholem a THC. Rozdíl mezi tvrzením “kratom zabil 17 lidí” a skutečností, že jedinou látkou byl jen ve zlomku případů, je zásadní. Tahle komunikace ze strany policie a části médií je vnímána jako kontraproduktivní, protože podkopává důvěru veřejnosti v oficiální data.
Proč na tom záleží
Když se jeden tábor utvrzuje ve strachu a druhý v tom, že jde jen o hysterii, nikdo nevyhrává. Vystrašený rodič a spokojený uživatel si nemají jak podat ruku, dokud se debata vede přes emoce a vytržená čísla. A přitom oba můžou mít kus pravdy zároveň.
Cesta ven nevede přes paniku ani přes bagatelizaci, ale přes přesnost a férově podaná data. Kratom má rizika, což je důvod pro regulaci, kontrolu kvality, věkovou hranici a laboratorní testování. Právě proto je ale klíčové, aby se veřejná data podávala poctivě a s kontextem. Jen tak se z rozdělené debaty může stát věcná diskuse, ze které nakonec profitují rodiče i uživatelé.
Zdroje
- Policie ČR, Národní protidrogová centrála. Odvrácená strana kratomu a statistika intoxikací za rok 2025, rozklad 17 úmrtí (4 samotný kratom, 11 kombinace).
- Zdravotnický deník (2026). Kratom zabil 17 lidí? Pojďme to probrat u piva, kritický rozbor prezentace čísel a jejich upřesňování.
- Přehledová práce k forenzní interpretaci mitragyninu, Presence of kratom in opioid overdose deaths, polysubstanční charakter většiny úmrtí a koncentrace nad 1000 ng/mL jako riziko.
- iROZHLAS (2026). Užívání kratomu si loni v Česku vyžádalo život 17 lidí, kontext a srovnání s dalšími látkami.
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
