Věda & Výzkum|

Brněnský adiktolog David Věchet z ambulance Remedis řekl v článku serveru iDNES.cz o závislostech u mladistvých, který vyšel 7. 11. 2026:

„Z faktů vyplývá, že nejnebezpečnější látkou na světě je alkohol, přesto se tak silné kampaně na něj nevedou, ačkoliv o té nebezpečnosti víme. Nebo se ji prostě bojíme přiznat.“

Srovnávací výzkumy, ve kterých odborníci hodnotili a vážili škody pro uživatele i pro jeho okolí, staví alkohol v celkovém součtu na první místo mezi hodnocenými látkami. Data Světové zdravotnické organizace i čísla z Česka ukazují, jakou zátěž alkohol představuje.

Nejškodlivější podle srovnávacích studií

V roce 2010 publikoval v časopise The Lancet tým psychofarmakologa Davida Nutta srovnání 20 návykových látek podle 16 kritérií. Devět kritérií se týkalo škod samotnému uživateli a sedm škod okolí. Metoda se nazývá MCDA (vícekriteriální rozhodovací analýza). Alkohol získal celkově 72 bodů ze 100, heroin 55 a crack 54. Skóre dalších hodnocených látek ukazuje tabulka.

LátkaBody ze 100
Alkohol72
Heroin55
Crack54
Metamfetamin (pervitin)33
Kokain27
Tabák26
Konopí20
Benzodiazepiny (uklidňující léky)15
MDMA (extáze)9
LSD7

Výběr 10 z 20 hodnocených látek, celková škodlivost pro uživatele i okolí. Zdroj Nutt a kol., The Lancet, 2010.

O prvním místě rozhodly škody, které alkohol působí lidem kolem pijícího, například násilí, nehody, problémy v rodině nebo ekonomické náklady. V nich alkohol získal 46 bodů, více než dvakrát tolik než heroin (21) a crack (17). U škod samotnému uživateli hodnotili odborníci výše crack, heroin a metamfetamin.

Stejnou metodu zopakovala v roce 2015 skupina 40 odborníků ze států Evropské unie. Jako nejškodlivější opět vyšly alkohol, heroin a crack a výsledky odpovídaly britskému hodnocení.

Bezpečná dávka neexistuje

Evropská kancelář WHO (Světová zdravotnická organizace) v roce 2023 v časopise The Lancet Public Health uvedla, že neexistuje množství alkoholu, které by neovlivňovalo zdraví. Riziko podle ní začíná už s prvními doušky. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí alkohol do skupiny 1, tedy mezi prokázané karcinogeny. Alkohol způsobuje nejméně 7 druhů rakoviny, mezi nimi rakovinu tlustého střeva a rakovinu prsu u žen. Podle stejného sdělení z roku 2023 je v evropském regionu WHO rakovinou spojenou s alkoholem ohroženo přes 200 milionů lidí.

Dirk Lachenmeier a Jürgen Rehm v roce 2015 porovnali látky pomocí ukazatele MOE (margin of exposure, tedy poměr mezi toxikologickou referenční dávkou, odvozenou převážně z pokusů na zvířatech, a dávkou, kterou lidé běžně přijímají). Čím je poměr nižší, tím je riziko vyšší. Na úrovni celé populace, kde výpočet zahrnuje i to, kolik lidí látku užívá, spadl do pásma vysokého rizika jen alkohol. Autoři výsledky označují za předběžné. Výpočet v této studii nezahrnuje dlouhodobé účinky, jako je rakovina, ani riziko závislosti a sociální dopady. Výsledek pro celou populaci podle autorů nelze převádět na jednotlivce, například v tom smyslu, že by umírněné pití bylo nebezpečnější než pravidelné užívání heroinu.

2,6 milionu úmrtí ročně

Podle WHO způsobil alkohol v roce 2019 na světě 2,6 milionu úmrtí, tedy 4,7 % všech úmrtí. Užívání ostatních psychoaktivních látek bez alkoholu a tabáku bylo spojeno s 0,6 milionu úmrtí. Z úmrtí způsobených alkoholem připadlo 1,6 milionu na neinfekční nemoci, z toho 474 tisíc na nemoci srdce a cév a 401 tisíc na rakovinu. Dalších 724 tisíc lidí zemřelo na úrazy, například při dopravních nehodách, sebepoškození nebo násilí. Evropský region WHO měl v roce 2019 ze všech regionů nejvyšší spotřebu alkoholu, 9,2 litru čistého alkoholu ročně na osobu ve věku 15 a více let.

Alkohol v Česku

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) uvádí, že s alkoholem v Česku souvisí 6-7 tisíc úmrtí ročně. Podle odhadu za rok 2010 to bylo 6 % všech úmrtí, u mužů 10 % a u žen 2 %. U zhruba 2 tisíc z nich je alkohol hlavní příčinou smrti a 400-500 lidí ročně zemře na akutní otravu alkoholem. Smrtelných předávkování nelegálními a těkavými látkami eviduje NMS 50-80 ročně.

  • Rizikově pije 1,3-1,6 milionu lidí ve věku 15 a více let, z toho 600-900 tisíc škodlivě.
  • Kritéria závislostní poruchy spojené s alkoholem splňuje odhadem 11 % dospělých.
  • Společenské náklady alkoholu vyčíslily studie na 56,6 miliardy Kč za rok 2016 a 50,4 miliardy Kč za rok 2017.
  • V roce 2023 bylo pod vlivem alkoholu spácháno 10 616 trestných činů, tedy 13 % všech objasněných.
  • Při dopravních nehodách pod vlivem alkoholu zemřelo v roce 2023 do 24 hodin po nehodě 34 lidí, což je 7,5 % všech obětí nehod.
  • Podle Českého statistického úřadu připadlo v roce 2023 na jednoho obyvatele 9,4 litru čistého alkoholu. WHO odhaduje pro rok 2019 spotřebu 14,2 litru na osobu ve věku 15 a více let. Čísla nejsou přímo srovnatelná, liší se rokem, věkovým základem i metodikou a odhad WHO navíc zahrnuje neregistrovanou spotřebu a vliv turismu.

Podrobněji o účincích a rizicích alkoholu píše článek Alkohol: co je dobré vědět.

Mladí lidé a alkohol

Podle studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) z roku 2024 se v Česku alespoň jednou v životě napilo alkoholu 88 % šestnáctiletých studentů. Pijících mezi nimi ubývá. Podíl těch, kdo pili v posledních 30 dnech, klesl mezi lety 2019 a 2024 z 62,7 % na 56,2 %.

Pití velkých dávek, tedy 5 a více sklenic při jedné příležitosti, ale zůstává časté. Aspoň jednou za posledních 30 dnů takto pilo 37,8 % šestnáctiletých, téměř stejně jako v roce 2019 (38,5 %). Podíl těch, kdo takto pili 3krát a častěji za 30 dnů, vzrostl z 11,7 % na 14,8 %. Méně mladých tedy pije, ale ti, kdo pijí, pijí častěji ve velkém.

Alkohol je pro nezletilé snadno dostupný, přestože § 11 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, zakazuje prodávat nebo podávat ho osobám mladším 18 let. V šetření ESPAD z roku 2019 označilo pivo za snadno dostupné 81 % šestnáctiletých. Z těch, kdo v posledních 30 dnech pili, si 41,3 % alkohol koupilo v obchodě. Česká obchodní inspekce zjistila v roce 2023 při kontrolách 257 případů prodeje nebo podání alkoholu osobám mladším 18 let.

Zdroje

  • Havelková, H. (2026). Adiktolog: Důsledně proti kratomu? Ať se u mladých řeší hlavně alkohol a nikotin. iDNES.cz, 7. 11. 2026. idnes.cz
  • Nutt, D. J., King, L. A., & Phillips, L. D. (2010). Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet, 376(9752), 1558-1565. doi:10.1016/S0140-6736(10)61462-6
  • van Amsterdam, J., Nutt, D., Phillips, L. D., & van den Brink, W. (2015). European rating of drug harms. Journal of Psychopharmacology, 29(6), 655-660. doi:10.1177/0269881115581980
  • Lachenmeier, D. W., & Rehm, J. (2015). Comparative risk assessment of alcohol, tobacco, cannabis and other illicit drugs using the margin of exposure approach. Scientific Reports, 5, 8126. doi:10.1038/srep08126
  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, § 11 odst. 5. e-Sbírka
  • World Health Organization, Regional Office for Europe (2023). No level of alcohol consumption is safe for our health. Tisková zpráva k prohlášení publikovanému v časopise The Lancet Public Health, 4. 1. 2023. who.int
  • World Health Organization (2024). Over 3 million annual deaths due to alcohol and drug use, majority among men. Tisková zpráva, 25. 6. 2024. who.int
  • Chomynová, P., Dvořáková, Z., Orlíková, B., Černíková, T., Grohmannová, K., Galandák, D., & Franková, E. (2025). Zpráva o alkoholu v České republice 2024. Praha: Úřad vlády ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. drogy-info.cz
  • Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2020). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2019. Zaostřeno, 5/2020. drogy-info.cz
  • Úřad vlády ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2025). Souhrn studie ESPAD 2024: výsledky v ČR. Příloha tiskové zprávy, 20. 5. 2025. uv.gov.cz
  • Chomynová, P. (Ed.) a kol. (2026). Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2025. Praha: Úřad vlády ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. drogy-info.cz

Kontakt pro média

Nikolay Belmond, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683


Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *