Kratom se v Česku obvykle zmiňuje v souvislosti s regulací nebo prodejem. Za tímto označením je ale konkrétní rostlina s vlastní botanickou historií. Je to tropický stálezelený strom, který patří do stejné rostlinné čeledi jako kávovník. Tento text je botanickým průvodcem. Popisuje, odkud kratom pochází, jak roste a proč se zájem výzkumníků soustředí hlavně na jeho listy.
Vzdálený příbuzný kávovníku
Vědecký název kratomu je Mitragyna speciosa. Patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae), které se v angličtině často říká coffee family, tedy čeleď kávovníků. Do stejné čeledi patří rod kávovník (Coffea), ze kterého pochází káva. Příbuznost je ale potřeba chápat správně. Kratom a kávovník spojuje čeleď, nikoli rod. Jsou si tedy příbuzní asi jako vzdálení bratranci v rámci velké rodiny.
Čeleď mořenovitých je jednou z největších čeledí kvetoucích rostlin. Podle přehledové práce z roku 2026 zahrnuje zhruba 620 rodů a 13 500 druhů. Rod Mitragyna je mnohem menší. Táž práce uvádí devět druhů, rozšířených od jihovýchodní Asie po tropickou Afriku.
S kávovníkem má kratom společnou ještě jednu věc. Obě rostliny tvoří alkaloidy, tedy dusíkaté látky, které rostliny vytvářejí jako součást svého metabolismu. U kávovníku je nejznámější kofein, u kratomu mitragynin. Chemicky jde ale o odlišné látky s odlišným působením.
Odkud kratom pochází
Kratom je původní rostlinou jihovýchodní Asie. Botanická příručka Plant Resources of South East Asia (PROSEA) uvádí jeho výskyt od Malajského poloostrova přes Sumatru a Borneo po Filipíny a Novou Guineu. Jiné odborné práce mezi oblastmi původu jmenují Thajsko, Malajsii, Indonésii, Myanmar a Papuu Novou Guineu. Podle PROSEA se pěstuje také v jižním Vietnamu, na jihu Thajska a v Myanmaru. Místní názvy se liší podle země. V Thajsku se mu říká kratom, v Malajsii ketum nebo biak-biak.
V přírodě roste kratom v teplém a vlhkém klimatu, hlavně v nížinách. Na Borneu se podle PROSEA obvykle vyskytuje v bažinatých a říčních lesích, které jsou pravidelně zaplavovány, a patří tam k převládajícím rostlinám, jež osidlují stará slepá říční ramena.
Jak strom vypadá
Kratom je stálezelený strom. Podle PROSEA dorůstá výšky 10 až 30 metrů a jeho kmen může mít v průměru 60 až 100 centimetrů. Často ale bývají stromy nižší. V thajské terénní studii z roku 2022 dosahovaly sledované stromy v průměru výšky kolem 7,4 metru.
Nejvýraznější částí rostliny jsou listy. Jsou vstřícné, tedy vyrůstají po dvou proti sobě, mají vejčitý tvar se zašpičatělým koncem a na svrchní straně jsou tmavě zelené a lesklé. PROSEA uvádí délku 8 až 15 centimetrů a šířku 4 až 10 centimetrů. Jiné popisy uvádějí, že listy mohou být dlouhé 14 až 20 centimetrů. Květy jsou nejprve žlutobílé a později sytě žluté a vyrůstají v hustých kulovitých hlavičkách, což je pro rod Mitragyna typické.
Žilnatina listů může být bílá, zelená nebo červená. V obchodech mimo Asii se podle toho kratom často dělí na „bílý“, „zelený“ a „červený“. V Thajsku se stromy s červenou a se zelenou žilnatinou rozlišují také a thajské studie je zkoumají jako samostatné varianty. Přehledová práce z roku 2019 ale upozorňuje, že rozdílné účinky jednotlivým barvám přisuzuje hlavně západní trh.
Co obsahují listy
V listech kratomu bylo popsáno zhruba 54 alkaloidů. Nejvíce zastoupený je mitragynin. Jeho podíl na celkovém obsahu alkaloidů se podle oblasti původu výrazně liší. V literatuře se uvádí zhruba 12 % u rostlin z Malajsie a 66 % u rostlin z Thajska. V sušených výrobcích tvoří mitragynin přibližně 2 % hmotnosti. Mezi další alkaloidy patří speciogynin, speciociliatin nebo paynanthein.
Mitragynin byl prvním alkaloidem, který se z listů kratomu podařilo izolovat. Část odborné literatury uvádí, že se to poprvé podařilo D. Hooperovi už v roce 1907. Jiné práce za první izolaci považují až práci chemičky Ellen Fieldové z roku 1921, která látce dala název mitragynin. Úplnou strukturu molekuly se podařilo objasnit až v roce 1965, kdy ji potvrdila i rentgenová krystalografie.
Zvláštní místo má 7-hydroxymitragynin (7-OH). V běžných výrobcích je ho velmi málo. Podle přehledu z roku 2019 v nich buď chybí úplně, nebo tvoří 0,01 až 0,02 %. Část odborné literatury uvádí, že vzniká hlavně oxidací mitragyninu po sklizni, při skladování a zpracování. Jiné práce připouštějí, že se může zčásti tvořit i přímo v rostlině. Studie z roku 2026 ho našla jen v extraktech ze zralých listů, nikoli z mladých výhonů.
Proč právě listy
Listy jsou částí rostliny, kterou lidé v jihovýchodní Asii tradičně používají. Žvýkají se čerstvé nebo se z nich vaří nálev. Strom je stálezelený, takže listy jsou k dispozici po celý rok. Proto se na listy soustředí i většina výzkumu.
Chemické složení se ale mezi částmi rostliny liší. Podle již zmíněné přehledové práce z roku 2026 obsahují zralé listy hlavně skupinu alkaloidů, k níž patří mitragynin. Mladé listy obsahují navíc další skupinu, kořeny a stonky zase spíše jiné skupiny alkaloidů. Obraz přitom není úplně jednoduchý. Studie z roku 2026, která našla 7-OH jen ve zralých listech, zjistila v extraktech z mladých výhonů u obou zkoumaných variant rostliny dokonce o něco vyšší obsah mitragyninu než v extraktech z listů. Thajská studie z roku 2024, která sledovala pět vývojových stádií listu, zase zjistila, že obsah mitragyninu s věkem listu klesá a nejvyšší je v mladých a středně starých listech.
Proč rostlina alkaloidy tvoří a ukládá, není u kratomu definitivně vysvětleno. U mnoha rostlin se alkaloidům připisuje obranná funkce, například proti býložravcům, ale pro kratom tuto roli výzkum přesně nedoložil.
Prostředí mění chemii
Obsah alkaloidů není u kratomu stálý. Thajská terénní studie z roku 2022, zmíněná už u výšky stromů, zkoumala 19 volně rostoucích stromů ve čtyřech regionech. Obsah mitragyninu v listech se pohyboval od 7,5 do 26,6 miligramu na gram sušiny. Nejvyšší hodnoty měly stromy z centrálního a jižního Thajska. Vyšší obsah souvisel s větším množstvím světla, vyšší vlhkostí vzduchu a půdy, vyšším obsahem vápníku a kyselejší půdou.
Některé přehledy zmiňují i vliv ročního období a obsahu hořčíku v půdě. Ve zmíněné thajské studii ale vliv hořčíku průkazný nebyl. Dva listy ze dvou různých stromů tak mohou mít výrazně odlišné složení, a totéž platí pro výrobky, které z nich vznikají.
Zdroje
- Chua, L. S. L., Schmelzer, G. H. Mitragyna speciosa (Korth.) Havil. PROSEA (Plant Resources of South East Asia), Medicinal and poisonous plants, 2001. prosea.prota4u.org
- Veltri, C., Grundmann, O. Current perspectives on the impact of Kratom use. Substance Abuse and Rehabilitation, 2019. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Wangmo, K. S., Wungsintaweekul, J., Zhu, Z., Yang, M., Jaisi, A. A review on Mitragyna alkaloids pharmacology, biosynthesis and biotechnological insights. Journal of Genetic Engineering & Biotechnology, 2026. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Karunakaran, T., Ngew, K. Z., Zailan, A. A. D., Mian Jong, V. Y., Abu Bakar, M. H. The Chemical and Pharmacological Properties of Mitragynine and Its Diastereomers. An Insight Review. Frontiers in Pharmacology, 2022. frontiersin.org
- Field, E. Mitragynine and mitraversine, two new alkaloids from species of Mitragyne. Journal of the Chemical Society, Transactions, 1921, ročník 119, s. 887 až 891. pubs.rsc.org
- Leksungnoen, N. a kol. Variations in mitragynine content in the naturally growing Kratom (Mitragyna speciosa) population of Thailand. Frontiers in Plant Science, 2022. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Krongrawa, W., Ponphaiboon, J., Koedruen, J., Samran, C., Limmatvapirat, S., Limmatvapirat, C. Effects of Botanical Variation, Plant Part, and Extraction Technique on Mitragynine and 7-Hydroxymitragynine in Kratom (Mitragyna speciosa) Extracts Quantified by a Validated HPLC-DAD Method. Molecules, 2026. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Janthongkaw, A. a kol. Effect of Green and Red Thai Kratom (Mitragyna speciosa) on pancreatic digestive enzymes (alpha-glucosidase and lipase) and acetyl-carboxylase 1 activity. A possible therapeutic target for obesity prevention. PLoS One, 2023. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Phromchan, W., Defri, I., Saensano, P., Chookaew, S., Chiarawipa, R., Sriwiriyajan, S. Morphological and physiological properties of kratom (Mitragyna speciosa) leaves. Macronutrients, phytochemicals, antioxidants, and mitragynine content. Plant Science Today, 2024. horizonepublishing.com
- Wikipedia. Mitragyna speciosa (anglická verze). en.wikipedia.org
Kontakt pro média
Nikolay Belmond, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
