Česká republika zavedla zákonem č. 321/2024 Sb. systém regulace psychoaktivních látek, který je v evropském kontextu ojedinělý. Na rozdíl od většiny zemí, kde je jedinou odpovědí na novou psychoaktivní látku zákaz, český model nabízí třetí cestu, tedy regulovaný přístup založený na vědeckém hodnocení.
Dvě kategorie, dva přístupy
Zákon vytváří dva odlišné seznamy s různou mírou přísnosti.
Zařazené psychoaktivní látky tvoří jakýsi karanténní seznam. Když se na trhu objeví nová, dosud neznámá psychoaktivní látka, vláda ji může rychle zařadit na tento seznam prostřednictvím nařízení (nařízení vlády č. 11/2025 Sb.). Tím se zastaví její volný prodej a umožní se pouze vědecké zkoumání. Důležité je, že přechovávání malého množství pro vlastní potřebu není trestným činem, čímž se zabraňuje zbytečné kriminalizaci běžných uživatelů.
Psychomodulační látky představují druhý seznam, určený pro substance, u nichž vědecké hodnocení prokázalo nízké zdravotní a společenské riziko. Tyto látky mohou být za přísných podmínek regulovaně prodávány dospělým spotřebitelům ve specializovaných prodejnách.
Vědecké hodnocení: jak probíhá
O zařazení na seznam psychomodulačních látek rozhoduje vláda na základě doporučení expertní skupiny. Hodnocení probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a Úřadu vlády a zahrnuje několik fází.
Fáze 1: Toxikologické testy in vitro. Na buněčných liniích se zjišťuje, zda látka nepůsobí toxicky na lidské buňky. Tato fáze je relativně rychlá a finančně nenáročná.
Fáze 2: Farmakologické hodnocení. Zkoumá se mechanismus účinku látky, tedy na jaké receptory v těle působí, jaký je její metabolismus a jaké jsou potenciální interakce s dalšími substancemi.
Fáze 3: Testy na zvířecích modelech. Pokud látka projde prvními dvěma fázemi, následují testy na zvířatech, které poskytnou informace o účincích na celý organismus, nikoliv jen na izolované buňky.
Fáze 4: Behaviorální studie. V některých případech mohou následovat studie na dobrovolnících zaměřené na subjektivní účinky, potenciál závislosti a vliv na chování.
Na základě výsledků všech fází expertní skupina doporučí, zda je látka vhodná k zařazení na seznam PML, nebo zda její rizikovost vyžaduje přísnější režim.
Proč je tento přístup průlomový
Dosavadní prohibiční model funguje jednoduše: objeví se nová látka, stát ji zakáže. Problém je, že zákaz jedné substance vede k rychlému nahrazení jinou, často méně prozkoumanou a potenciálně nebezpečnější variantou. Tento jev, známý jako “efekt hydry”, byl v Česku dobře viditelný na příkladu HHC: po jeho zákazu v březnu 2024 se na trhu okamžitě objevily desítky náhražek (HHCP, THCP, HHC-O a další).
Model psychomodulačních látek tento začarovaný kruh přerušuje. Umožňuje rozlišovat mezi látkami podle jejich skutečného rizikového profilu a reagovat přiměřeně. Ne automatickým zákazem, ale regulací odpovídající míře nebezpečnosti. Jak uvádí Úřad vlády: nová právní úprava umožňuje efektivní kontrolu nad dosud nekontrolovatelně dostupnými látkami a nastavuje pro trh přísná pravidla v oblasti dostupnosti, kontroly kvality a způsobu prodeje.
Princip regulace podle míry rizika
Zákon vychází z principu, který česká protidrogová politika zastává dlouhodobě: míra regulace by měla odpovídat míře rizika. Psychoaktivita látky jako taková není dostatečným důvodem pro její zákaz, důležitá je celková škodlivost.
To je zásadní koncepční posun. V dosavadním systému byly psychoaktivní látky buď zcela zakázané (návykové látky), nebo zcela neregulované (šedá zóna). Mezi těmito dvěma extrémy neexistovalo nic. Přitom právě tyto extrémy jsou podle odborníků spojeny s nejvyššími zdravotními a společenskými škodami.
Na mezinárodní konferenci o psychomodulačních látkách v Praze v červnu 2025 náměstek ministra zdravotnictví uvedl, že nový systém představuje alternativu k dosavadnímu čistě prohibičnímu přístupu a umožňuje méně represivní formu regulace zaměřenou na ochranu veřejného zdraví.
Co regulace konkrétně vyžaduje
Když je látka zařazena na seznam psychomodulačních látek, prodejci musí splnit řadu podmínek. Získat licenci od Ministerstva zdravotnictví. Prodávat pouze ve specializovaných prodejnách (vstup nezletilým zakázán). Zajistit laboratorní testování každé šarže (obsah účinných látek, cizorodé příměsi). Dodržovat limity pro maximální obsah účinných látek a velikost balení. Uvádět na obalu zdravotní varování, informace o složení, doporučené dávkování a šarži. Neprodávat nezletilým (povinné ověření věku). Nedělat žádnou reklamu na psychomodulační látky. Při online prodeji zajistit dvojí ověření věku (při objednávce i převzetí).
Limity systému
Vědecké hodnocení je nákladné a časově náročné. Příklad polosyntetických kanabinoidů, které prošly prvními testy ve Státním zdravotním ústavu, ale další fáze se zdržují kvůli nedostatku financí, ukazuje hlavní slabinu systému: jeho rychlost závisí na politické vůli investovat do vědecké infrastruktury.
Pokud stát tento proces dostatečně nefinancuje, nové látky zůstanou dlouho v šedé zóně, neregulované a nekontrolované. Právě na toto riziko APPL opakovaně upozorňuje. Adekvátní financování vědeckého hodnocení je klíčovým předpokladem úspěchu celé regulace.
Dalším limitem je rychlost legislativního procesu. Nařízení vlády o seznamech látek musí projít připomínkovým řízením a technickou notifikací u Evropské komise (90denní lhůta). To celý proces dále prodlužuje.
Zdroje
- Zákon č. 321/2024 Sb., o návykových látkách, e-Sbírka, plné znění zákona
- Nařízení vlády č. 11/2025 Sb., o zařazených psychoaktivních látkách, e-Sbírka, karanténní seznam
- Nová regulace psychoaktivních látek, Vláda ČR, přehled nové právní úpravy
- Mezinárodní konference PML 2025, Vláda ČR, odborná diskuse o systému hodnocení
- Q&A k psychomodulačním látkám, Ministerstvo zdravotnictví
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv psychoaktivních látek. Při jakýchkoliv zdravotních nebo právních otázkách konzultujte odborníka.
