Cukr: co je dobré vědět

Cukr je běžná potravina a zároveň látka, o které se vede spor, zda je návyková. Zákon ho mezi návykové látky neřadí a věda na tu otázku jednotnou odpověď nemá. Jisté je, že jeho nadbytek škodí zubům a přispívá k obezitě. Tento text shrnuje, co o cukru říkají úřady a výzkum. Je určen dospělým i rodičům, je pouze informativní a nenahrazuje lékaře.

Shrnutí

• Doporučená hranice: méně než 10 % denní energie z volných cukrů, tedy asi 50 g. Další přínos má hranice 5 %, asi 25 g neboli šest čajových lžiček. Jedna plechovka slazené limonády obsahuje až 40 g.
• Co je doloženo: zubní kaz, podíl na obezitě a horší krevní tuky. S nižší jistotou cukrovka 2. typu a ztučnění jater, které může přejít v cirhózu.
• Obezita a rakovina: obezita, ke které cukr přispívá, je spojena se 13 druhy rakoviny.
• Co je sporné: zda je cukr návykový. U potkanů ano, za zvláštních podmínek. U lidí přesvědčivé důkazy chybějí.
• Tělo přidaný cukr nepotřebuje. Glukózu si umí vyrobit samo.
• Děti: nejvýše 25 g přidaného cukru denně, do dvou let žádný.
• Česko: spotřeba klesla v roce 2024 na 30,8 kg na obyvatele, nejméně za sedmdesát let. Nadváhu nebo obezitu přesto mají téměř dvě třetiny dospělých. Zvláštní daň ze slazených nápojů Česko nemá, na rozdíl od asi 120 zemí.
• Náklady: obezita a cukrovka stojí Česko desítky až stovky miliard korun ročně. Kolik z toho připadá na cukr, žádný odhad neuvádí.

Co je cukr

• Co se tím myslí: v běžné řeči řepný nebo třtinový cukr, tedy sacharóza. Ta se skládá z glukózy a fruktózy.
• Volné cukry: tak Světová zdravotnická organizace označuje cukry přidané do jídla a nápojů a cukry v medu, sirupech a ovocných šťávách. Na ně se vztahují doporučené hranice.
• Co se nepočítá: cukry v čerstvém ovoci, zelenině a mléce. U nich organizace nenašla doklady o škodlivosti.
• Skrytý cukr: velká část přijatého cukru není vidět. Je v nápojích, pečivu, omáčkách a hotových jídlech.

Potřebuje tělo cukr?

• Přidaný cukr tělo nepotřebuje. Americké národní akademie uvádějí, že nejnižší příjem sacharidů slučitelný se životem je zřejmě nulový, pokud člověk přijímá dost bílkovin a tuků.
• Glukózu si tělo vyrobí samo. Tvoří ji hlavně z aminokyselin z bílkovin, dále z glycerolu, který je součástí tuků, a z laktátu.
• Z tuku samotného glukóza nevzniká. Mastné kyseliny na ni tělo přeměnit neumí. Vyrábí z nich ketolátky, které mozek dokáže zčásti využít místo glukózy.
• Výhrada: tytéž akademie přesto doporučují 130 g sacharidů denně, podle spotřeby glukózy v mozku. Australské úřady uvádějí, že sacharidy jsou potřeba i k předejití ketoacidóze, a u kojenců a těhotných si nejsou jisté, zda vlastní tvorba stačí.
• Co z toho plyne: tělo se bez přidaného cukru obejde. Neplyne z toho, že strava zcela bez sacharidů je vhodná pro každého.

Zdroje k potřebě cukru: přehled s citací amerických národních akademií, dopis v časopise Kanadské lékařské asociace, australské referenční hodnoty živin.

Jak ho řadí zákon

Zdroje: tisková zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2015, další znění téže zprávy, Český statistický úřad, americká kardiologická společnost, přehled zemí s daní ze slazených nápojů, Aktuálně.cz o sazbě DPH.

Kolik cukru je v čem

• Pozor na přepočet: statistika spotřeby zahrnuje veškerý cukr na trhu včetně ztrát. Skutečný příjem jednoho člověka je nižší a přesně se nezná.
• Nápoje jsou hlavní zdroj: podle Státního zdravotního ústavu pochází většina přidaného cukru ze slazených nápojů. V evropských zemích tvoří podle evropského úřadu pro bezpečnost potravin 15 až 50 % příjmu přidaných cukrů.

Zdroje: tisková zpráva Světové zdravotnické organizace, přehled zemí s daní ze slazených nápojů, Český statistický úřad, Deník.cz o zdrojích cukru, BeverageDaily o stanovisku evropského úřadu.

Kdo a jak v Česku cukr jí

• Trend: od roku 2003 spotřeba klesla o 28 %. Rok 2024 je nejnižší od padesátých let.
• Váha: podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky mají nadváhu nebo obezitu téměř dvě třetiny dospělých. Obézní je zhruba každý pátý. U dětí uvádí Státní zdravotní ústav nadváhu nebo obezitu u čtvrtiny.
• Nealkoholické nápoje: jejich spotřeba v roce 2024 vzrostla na 232,7 litru na obyvatele.

Děti a dospívající

• Doporučení: nejvýše 25 g přidaného cukru denně pro děti od 2 do 18 let a žádný přidaný cukr do dvou let.
• Nápoje: ve Velké Británii tvoří slazené nápoje asi 30 % přidaných cukrů u dětí od jednoho do tří let a přes 50 % v pozdním dospívání.
• Obezita: děti s vysokou spotřebou slazených nápojů mají podle přehledu v časopise BMJ o 55 % vyšší riziko obezity.
• Energetické nápoje: aspoň jednou týdně je pije téměř pětina českých školáků. Jsou i významným zdrojem cukru.
• Školy: vyhláška č. 282/2016 Sb. omezuje, co se smí ve školách prodávat.

Trh

• Výrobci: podle Českomoravského cukrovarnického spolku spotřeba klesá i bez regulace, a ta proto není potřeba.
• Bez cukru: u energetických nápojů roste podíl variant bez cukru.

Zdroje: tisková zpráva Světové zdravotnické organizace, Český statistický úřad, Českomoravský cukrovarnický spolek, Deník.cz o údajích Státního zdravotního ústavu, Deník.cz o zdrojích cukru, BeverageDaily o stanovisku evropského úřadu, americká kardiologická společnost, BMJ o britské dani a zubech dětí, Pharmacy Times o přehledu v BMJ, Svět hospodářství.

Zdroje k váze: E15 s daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Kurzy.cz o podílu obézních.

Účinky na tělo

Tato část je pouze informativní. Není zdravotní radou.

Játra, obezita a cukrovka podrobněji

• Ztučnění jater bez alkoholu: lidé, kteří pijí slazené nápoje, mají podle souhrnu dvanácti studií s 35 705 účastníky o 39 % vyšší riziko nealkoholového ztučnění jater.
• Od ztučnění k cirhóze: ztučnění může přejít v zánět jater a ten u části lidí v cirhózu nebo rakovinu jater. V západních zemích má ztučnělá játra odhadem 20 až 30 % lidí.
• Obezita: evropský úřad pro bezpečnost potravin považuje vztah mezi přidanými cukry a obezitou za příčinný se střední jistotou. Děti s vysokou spotřebou slazených nápojů mají o 55 % vyšší riziko obezity.
• Cukrovka 2. typu: příčinný vztah úřad uznává s nízkou jistotou. Bezpečnou hranici příjmu kvůli tomu určit nedokázal.
• Výhrada: studie o játrech jsou pozorovací. Ukazují souvislost, ne jistou příčinu.

Zdroje k játrům: souhrn studií o slazených nápojích a ztučnění jater, souhrn studií o potravinách s přidanou fruktózou.

Cholesterol a krevní tuky

• Co ukázaly pokusy: souhrn 39 kontrolovaných pokusů zjistil, že vyšší příjem cukru zvyšuje triglyceridy, celkový cholesterol i LDL cholesterol. Účinek nezávisel na změně váhy.
• Jak velký je: autoři ho označují za poměrně mírný.
• Vliv peněz: když autoři vyřadili pokusy placené potravinářským a cukrovarnickým průmyslem, vyšel účinek cukru na krevní tuky větší.
• Dobrý cholesterol: v americkém průzkumu měli lidé s nejvyšším příjmem přidaného cukru HDL cholesterol kolem 48 mg/dl, lidé s nejnižším kolem 59 mg/dl. Měli i vyšší triglyceridy. Jde o pozorování. Zdroje se tu rozcházejí. V kontrolovaných pokusech HDL cholesterol s vyšším příjmem cukru mírně stoupl.
• Úřad: evropský úřad pro bezpečnost potravin považuje vliv přidaných cukrů na poruchy krevních tuků za příčinný se střední jistotou.

Nadváha, obezita a rakovina

• Co je doloženo: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v roce 2016 uzavřela, že nadbytek tělesného tuku zvyšuje riziko 13 druhů rakoviny, mimo jiné tlustého střeva, jícnu, ledvin, dělohy a prsu po přechodu.
• Kolik to je: vysoké hmotnosti agentura připisuje téměř 4 % nových případů rakoviny u dospělých.
• Kde je v tom cukr: jde o dvě vazby za sebou. Cukr přispívá k obezitě a obezita zvyšuje riziko rakoviny. Přímý důkaz, že cukr sám rakovinu způsobuje, to není.
• Přímé souvislosti: přehled v BMJ popsal souvislost cukru se sedmi nádorovými ukazateli, ale jen s důkazy nízké kvality.
• Doporučení agentury: omezit příjem energie z tuků a cukrů.

Cukr a alkohol

• Co je pravda: alkohol vzniká kvašením cukrů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi prokázané karcinogeny a spojuje ho se sedmi druhy rakoviny.
• Co z toho neplyne: kvašením vzniká jiná látka. Z toho, že alkohol je karcinogen, neplyne nic o tom, zda je karcinogenem cukr.
• Skutečná souvislost: nadváha škodlivý vliv alkoholu zesiluje. V britské studii téměř 400 000 dospělých měli lidé s nejvyšším podílem tělesného tuku, kteří pili nad doporučenou mez, o 61 % vyšší riziko nádorů spojených s alkoholem než štíhlí abstinenti.

Zdroje ke krevním tukům, rakovině a alkoholu: souhrn pokusů o cukru a krevních tucích, HCPLive o vlivu financování, studie v časopise JAMA o přidaných cukrech a HDL, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny o tělesném tuku, zpráva pracovní skupiny agentury, souhrn publikace agentury, Nutrition Society o alkoholu a nadváze.

Účinky uváděné jako příznivé

Jak tomu rozumět

• Žádná bezpečná hranice nebyla nalezena. Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2022 nedokázal určit množství, při kterém se riziko nezvyšuje. Doporučil proto příjem přidaných a volných cukrů co nejnižší.
• Kvalita důkazů: přehled v BMJ nenašel žádné důkazy vysoké kvality. Většina studií je pozorovacích.
• Co říká průmysl: evropské sdružení výrobců cukru doporučení označilo za zavádějící a zdůraznilo, že cukr se bezpečně užívá po staletí.

Zdroje: stanovisko evropského úřadu pro bezpečnost potravin z roku 2022, shrnutí téhož stanoviska, přehled v časopise BMJ z roku 2023, tisková zpráva BMJ, Pharmacy Times, Food Ingredients First o reakci průmyslu.

Je cukr návykový?

Na tuto otázku nemá věda jednotnou odpověď. Text proto uvádí obě strany.

• Co z pokusů plyne: autoři pokusů sami píší, že potkani se mohou stát závislými za určitých okolností. V pokusech byla zvířata 12 hodin bez potravy a pak dostala cukr.
• Co z nich neplyne: podle kritiků jde o účinek přerušovaného přístupu k chutné potravě, ne o chemický účinek cukru. Lidé navíc cukr skoro nikdy nejedí samotný.
• Závěr přehledu z roku 2016: autoři z Cambridgeské univerzity varují před předčasným zařazením závislosti na cukru do vědecké literatury a do veřejné politiky.
• Zákon a diagnózy: cukr není návykovou látkou podle zákona. Zda existuje samostatná lékařská diagnóza závislosti na jídle, se nepodařilo ověřit.

Cukr a opioidní systém odměny

• U potkanů: opakované přejídání cukrem zvýšilo v mozku hustotu opioidních receptorů. Po podání látky, která opioidy blokuje, se u zvířat objevily příznaky podobné odvykání od opiátů, například drkotání zubů a třes.
• U lidí: finská studie z roku 2017 zobrazila mozek deseti mužů a ukázala, že jídlo uvolňuje v mozku tělu vlastní opioidy.
• Háček: dělo se to po pizze i po nevýrazném výživovém nápoji, po něm dokonce víc, a nezáviselo to na požitku z jídla.
• Co z toho plyne: opioidní systém odměny reaguje na jídlo jako takové. Že by u lidí reagoval zvlášť na cukr, tato studie neukázala.

Zdroje k opioidnímu systému: studie o opioidních receptorech u potkanů, Univerzita v Turku, studie v časopise Journal of Neuroscience.

Pokus, o kterém se často mluví

• Co se stalo: v roce 2007 dali vědci z univerzity v Bordeaux potkanům na výběr mezi slazenou vodou a nitrožilním kokainem. Slazenou vodu si vybralo 94 % zvířat.
• Čím byla voda slazená: sacharinem, tedy sladidlem bez kalorií. Stejný výsledek vyšel i s cukrem.
• Co pokus ukazuje: sílu sladké chuti jako odměny u potkanů. Neukazuje, že cukr je škodlivější než kokain, ani že lidé reagují stejně.

Kdo spor vede

• Vliv průmyslu je doložen. Přehledy o slazených nápojích a váze, jejichž autoři měli finanční vazby na potravinářský průmysl, dospěly pětkrát častěji k závěru, že souvislost prokázána není. Už v roce 1967 zaplatila cukrovarnická nadace přehled, který roli cukru u nemocí srdce zlehčil.
• Spor o závislost ale vedou i nezávislí vědci. Přehled z roku 2016, který závislost na cukru u lidí zpochybňuje, financovala britská veřejná Rada pro lékařský výzkum.
• Co z toho plyne: u otázky, zda cukr škodí, je namístě ptát se, kdo studii platil. U otázky, zda je návykový, se neshodnou ani vědci bez vazeb na průmysl.

Zdroje k pokusu a k vlivu průmyslu: studie Intense Sweetness Surpasses Cocaine Reward, přehled o střetech zájmů v časopise PLOS Medicine, NPR o financování z roku 1967, údaj o financování přehledu z roku 2016.

Co je jisté i bez slova závislost

• Chuť na sladké je běžná a silná.
• Sladké nápoje a jídla se snadno jedí ve velkém množství.
• Pro zdraví je rozhodující množství, ne to, jak se chování pojmenuje.

Co se zkoumá u léků, které tlumí chuť

Tato část popisuje stav výzkumu. Není doporučením žádný lék užívat.

• Co je GLP-1: hormon, který si tělo samo tvoří ve střevě. Léky jeho účinek napodobují. Předepisují se na cukrovku 2. typu a na obezitu a jsou jen na lékařský předpis.
• Co se o nich předpokládá: vědci se domnívají, že hubnutí po nich souvisí i s tím, že tlumí bažení po jídle.
• Velká pozorovací studie: švédská studie sledovala 227 866 lidí se závislostí na alkoholu. V obdobích, kdy užívali semaglutid, měli o 36 % nižší riziko hospitalizace kvůli alkoholu a o 32 % nižší kvůli jakékoli návykové látce. U liraglutidu to bylo 28 a 22 %.
• Srovnání: u naltrexonu, nejúčinnějšího ze schválených léků na závislost na alkoholu, vyšlo snížení o 14 %.
• První pokus s placebem: v roce 2025 dostávalo 48 dospělých se závislostí na alkoholu devět týdnů nízkou dávku semaglutidu nebo placebo. Lék snížil bažení a počet sklenic ve dnech, kdy pili. Počet dnů s pitím ani průměrnou denní spotřebu nezměnil.
• Další látky: pozorovací studie popisují u lidí na těchto lécích i méně předávkování opioidy a méně závislosti na tabáku. U zvířat snižovaly příjem nikotinu a vyhledávání kokainu.
• Co je jisté a co ne: souvislost s nižším užíváním návykových látek ukazuje víc studií. Zda ji způsobuje lék, potvrdí až větší pokusy s placebem, které autoři obou studií žádají. K léčbě závislosti tyto léky schváleny nejsou.
• Cukr: studii, která by přímo měřila vliv těchto léků na chuť na sladké, se nepodařilo ověřit.

Zdroje k lékům: shrnutí studie z časopisu JAMA Psychiatry, HealthDay, Medthority o stavu schválení.

Další zdroje k lékům: Univerzita východního Finska o švédské studii, shrnutí švédské studie, přehled Clinical Correlations o dalších látkách.

Rizika v souvislostech

• Zubní kaz: nejlépe doložené riziko. Roste už při příjmu nad 10 % energie.
• Tekutý cukr: slazené nápoje dodají hodně cukru rychle a nezasytí. K nim se vztahuje většina doložených škod.
• Děti: nízká hmotnost, vyšší podíl nápojů na příjmu cukru a vznik návyků na celý život.
• Kombinace: energetické nápoje spojují cukr s kofeinem. Jejich vysoká spotřeba je u dospívajících spojena i s častější opilostí.
• Odvykání: u lidí nebyl odvykací stav po cukru spolehlivě doložen.
• Předávkování: u zdravého člověka nehrozí. Rizikem je dlouhodobý nadbytek.

Zdroje: přehled Sugar addiction: the state of the science, studie Evidence for sugar addiction, tisková zpráva Světové zdravotnické organizace, stanovisko evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Forbes, rozhovor s lékařkou Státního zdravotního ústavu.

Kolik je bezpečné a jak snížit rizika

Jak snížit rizika

1. Začít u nápojů. Jsou největším zdrojem přidaného cukru.
2. Číst etiketu. Údaj o cukrech je v tabulce výživových hodnot.
3. Počítat i med, sirupy a šťávy. Patří mezi volné cukry stejně jako bílý cukr.
4. Nepočítat ovoce. Cukry v čerstvém ovoci se do hranice nezapočítávají.
5. Dětem do dvou let nesladit.
6. Pozor na skrytý cukr v omáčkách, pečivu a hotových jídlech.
7. Snižovat postupně. Chuť si na méně sladké zvykne.
8. Čistit zuby a nepopíjet sladké nápoje po celý den.

Kde hledat pomoc

• Při potížích s váhou nebo s přejídáním pomůže praktický lékař, který doporučí výživovou poradnu nebo specialistu.
• Lidé s cukrovkou se o cukru radí se svým diabetologem.

Zdroje: tisková zpráva Světové zdravotnické organizace, americká kardiologická společnost, stanovisko evropského úřadu pro bezpečnost potravin, tisková zpráva BMJ.

Cukr, řízení a sport

• Řízení: cukr schopnost řídit u zdravého člověka neovlivňuje. Tento oddíl proto obsahuje jen sport.
• Sport: použití cukru při sportovním výkonu se nepodařilo ověřit z úředního zdroje.

Tento oddíl neobsahuje údaje převzaté z cizích zdrojů.

Kdo by měl cukr omezit nejvíc

• Děti do dvou let. Přidaný cukr jim nepatří vůbec.
• Děti a dospívající.
• Lidé s nadváhou, obezitou nebo cukrovkou, po dohodě s lékařem.
• Lidé s kazivými zuby.

Zdroje: tisková zpráva Světové zdravotnické organizace, americká kardiologická společnost, BeverageDaily o stanovisku evropského úřadu, tisková zpráva BMJ.

Co platí v Česku

• Cukr je potravina. Prodává se bez věkové hranice a bez zvláštní daně.
• DPH: nápoje včetně slazených se od roku 2024 daní základní sazbou 21 % místo dřívějších 15 %.
• Školy: vyhláška č. 282/2016 Sb. omezuje prodej nevhodných potravin a nápojů ve školách.
• Označování: obsah cukrů je uveden v tabulce výživových hodnot na obalu.

Spor o daň ze slazených nápojů

• Pro daň: podle studie PAQ Research by přinesla 2,7 miliardy korun ročně, snížila spotřebu slazených nápojů o 15 % a ušetřila miliardy na zdravotních a sociálních nákladech.
• Proti dani: analýza institutu INLIST doporučuje daň nezavádět a zpochybňuje její vliv na obezitu. Cukrovarníci upozorňují, že spotřeba klesá sama a že daň by poškodila domácí potravinářství.
• Kritika z opačné strany: odpůrci mluví o daňovém sociálním inženýrství.

Zdroje: Aktuálně.cz o návrhu rady a o DPH, Echo24 o studii PAQ Research, analýza institutu INLIST, Českomoravský cukrovarnický spolek, Finance.cz o školní vyhlášce.

Trh, daně a náklady

• Spotřeba: 30,8 kg cukru na obyvatele v roce 2024.
• Výnos daně: odhad 2,7 miliardy korun ročně je odhadem zastánců daně.
• Koho by daň zatížila: nejchudší pětina domácností vydává za slazené nápoje 0,83 % příjmu, nejbohatší 0,29 %.

Náklady nemocí, ke kterým cukr přispívá

Následující čísla se týkají obezity a cukrovky jako celku. Cukr je jednou z jejich příčin, ne jedinou.

• Proč se čísla tolik liší: každý odhad počítá něco jiného. Nejnižší zahrnuje jen obezitu a rok 2018, nejvyšší i nadváhu, nepřímé ztráty a výhled do budoucna.
• Cukrovka: podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny s ní a s jejími komplikacemi souvisí pětina nákladů českého zdravotnictví. Trpí jí přes milion lidí.
• Analýza OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přisuzuje ze šesti hlavních rizikových faktorů právě obezitě 44 % možného přínosu pro český HDP, kdyby se Česko dostalo mezi nejlepší čtvrtinu zemí.
• Kolik z toho připadá na cukr: to žádný z odhadů neuvádí. Obezita a cukrovka mají víc příčin.
• Námitka: podle Institutu liberálních studií nelze náklady obezity přičítat každému, kdo si koupí slazený nápoj.

Zdroje k nákladům: Kurzy.cz o studii Institutu ekonomických studií a o analýze OECD, studie PAQ Research, iROZHLAS, debata o dani, ČTK o nákladech cukrovky, E15.

Výrobci a prodejci

• Změna složení: po zavedení britské daně výrobci snížili obsah cukru v nápojích. Podíl nápojů s více než 5 g cukru na 100 ml v obchodech klesl ze 49 na 15 %.
• Postoj výrobců cukru: cukr považují za bezpečný a doporučení úřadů za zavádějící.
• Střet zájmů ve výzkumu: v roce 1967 zaplatila americká cukrovarnická nadace harvardským vědcům přehled, který vinu za nemoci srdce připsal tukům a roli cukru zlehčil. Financování v článku uvedeno nebylo.

Zdroje: Aktuálně.cz o návrhu rady a o DPH, Echo24 o studii PAQ Research, analýza institutu INLIST, Českomoravský cukrovarnický spolek, Český statistický úřad, přehled zemí s daní ze slazených nápojů, NPR o financování výzkumu, Finance.cz o školní vyhlášce.

Zkušenosti ze zahraničí

Co se ví o účinnosti

• Velká Británie, nákupy: domácnosti koupily po zavedení daně v průměru o 29 % méně sycených nápojů.
• Velká Británie, příjem cukru: děti přijaly do roka skoro o jednu čajovou lžičku cukru denně méně, dospělí o víc než dvě.
• Velká Británie, zuby: počet dětí přijatých do nemocnice k vytržení zkaženého zubu klesl o 12 %. U starších dětí od 10 let ale změna zjištěna nebyla.
• Mexiko: po zdražení klesly nákupy i spotřeba slazených nápojů.
• Výhrada: česká analýza institutu INLIST namítá, že vliv daní na obezitu doložen není a že pokles obezity v některých zemích začal už před zavedením daně.
• Co z toho plyne: nejlépe doložený je účinek na složení nápojů a na nákupy. Účinek na váhu populace je méně jistý.

Zdroje: přehled zemí s daní ze slazených nápojů, London School of Hygiene and Tropical Medicine, BMJ o zubech dětí, Dental Nursing o starších dětech, studie o Polsku, Aktuálně.cz o Maďarsku a Francii, analýza institutu INLIST.

Historie

Mýty a fakta

O tomto textu

Vydavatel: A.P.P.L. z.s., Asociace prodejců psychomodulačních látek, Školská 689/20, 110 00 Praha 1, IČO 21522511.

Komu je text určen: dospělým a rodičům.

Zájem vydavatele: cukr není předmětem činnosti asociace. Debata o dani a regulaci cukru se podobá debatě o regulaci látek, které její členové prodávají. Čtenář má tento zájem znát.

Proč je cukr v této řadě: řada se věnuje látkám, které lidé užívají kvůli jejich účinku a o jejichž regulaci se vede spor. Zařazení neznamená tvrzení, že cukr je návyková látka.

Kodex: text je psán v souladu s Kodexem člena A.P.P.L., zejména s články o ochraně nezletilých, o informování spotřebitele a o odpovědném marketingu.

Zásady

• Text neobsahuje vlastní zdravotní tvrzení asociace. Účinky a rizika uvádí podle jmenovaných institucí.
• Rizika nezlehčuje ani nezveličuje a u sporných otázek uvádí obě strany.
• Nenahrazuje lékaře.

Hlavní zdroje

• Světová zdravotnická organizace, doporučení z roku 2015.
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, stanovisko z roku 2022.
• Přehled v časopise BMJ z roku 2023.
• Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, hodnocení z roku 2016.
• Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky a Státní zdravotní ústav.
• Studie o nákladech od Institutu ekonomických studií a PAQ Research.
• Studie o závislosti z let 2007, 2008 a 2016.

Kde se zdroje rozcházejí

• Závislost: pokusy na zvířatech proti přehledu, který ji u lidí zpochybňuje. Neshodnou se ani vědci bez vazeb na průmysl.
• Škodlivost: do sporu vstupuje průmysl. Práce s jeho financováním docházejí k mírnějším závěrům.
• Daň: zastánci uvádějí pokles nákupů a změnu složení nápojů, odpůrci nedoložený vliv na obezitu.
• Bezpečnost: úřady doporučují co nejméně, výrobci cukru považují doporučení za zavádějící.
• Náklady: odhady se liší až desetinásobně podle toho, co započítávají.
• Dobrý cholesterol: kontrolované pokusy našly mírné zvýšení, pozorovací průzkum snížení.

Co v textu není

Tyto otázky se nepodařilo spolehlivě ověřit, proto na ně text neodpovídá.

• Kolik cukru Češi skutečně snědí. Statistika uvádí spotřebu na trhu, ne příjem.
• Jaká část nákladů obezity a cukrovky připadá na cukr samotný a kolik stojí léčba zubního kazu.
• Zda existuje lékařská diagnóza závislosti na jídle.
• Vliv léků skupiny GLP-1 přímo na chuť na sladké.
• Použití cukru při sportu a při nízké hladině cukru v krvi.
• Náhradní sladidla a jejich rizika.

Kontakt pro média

Nikolay Belmond, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683

Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.