Plošný monitoring Státní zemědělské a potravinářské inspekce v roce 2013, navazující stanovisko Státního zdravotního ústavu z roku 2016 a spotřebitelské testy organizace dTest z roku 2021 opakovaně ukázaly, že významná část máku obíhajícího na českém trhu obsahovala vysoké hodnoty morfinových alkaloidů, v řadě případů výrazně nad limit, který v Česku platí od roku 2014 a v unijním právu od roku 2022. Stát ovšem na tato zjištění nereagoval zavedením povinné předtržní kontroly každé šarže. Naopak došlo k posunu opačným směrem, k institucionalizaci dozoru na bázi rizikové analýzy, k harmonizaci limitů s unijním právem a k přesunu evidence pěstování z Celní správy na zemědělský dozor.
Mák setý jako potravinářská komodita s opiovými alkaloidy
Mák setý (Papaver somniferum L.) se v EU pěstuje ve dvou hlavních směrech. Jako potravinářský mák olejného typu určený pro lidskou výživu a jako mák technický pro extrakci alkaloidů ve farmacii. Česká republika dlouhodobě patří k největším legálním pěstitelům potravinářského máku na světě a zároveň k zemím s nejvyšší spotřebou makových výrobků na obyvatele.
Samotná maková semena obsahují opiové alkaloidy jen ve stopovém množství. Vyšší koncentrace morfinu, kodeinu, thebainu, papaverinu a noskapinu se na povrchu semen objevují v důsledku kontaminace mléčnou šťávou z makovic, k níž dochází při poškození rostlin škůdci, při sklizni nebo při dalším zpracování. Riziko proto roste u technicky orientovaných odrůd a u máku pochybného původu, typicky odpadního máku po farmaceutickém zpracování přebaleného jako potravina. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil akutní referenční dávku morfinu na 10 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. Do této dávky se započítává i kodein, a to s koeficientem 0,2.
Vývoj limitů. Od národní vyhlášky k unijnímu rámci
Klíčovým národním předpisem byla Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 399/2013 Sb., účinná od 1. ledna 2014. Stanovila, že pro potravinářské použití lze uvádět pouze semeno máku setého olejného typu z odrůd s obsahem do 0,8 procenta morfinových alkaloidů v sušině tobolky a s obsahem morfinových alkaloidů na povrchu semene nejvýše 25 mg/kg. Tento předpis se ujal pod neformálním názvem „maková vyhláška”. Souběžně platily klíčové paragrafy zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, které zakazují získávání opia z máku a osobám pěstujícím mák setý na ploše větší než 100 m² ukládají ohlašovací povinnost.
Dne 3. prosince 2021 bylo vydáno Nařízení Komise (EU) 2021/2142, kterým se mění nařízení 1881/2006, pokud jde o maximální limity opiových alkaloidů v některých potravinách. S účinností od 1. července 2022 platí na úrovni EU limit 20 mg/kg pro celá, rozdrcená nebo rozemletá maková semena uváděná na trh pro konečného spotřebitele a 1,50 mg/kg pro pekařské výrobky obsahující maková semena. Limity se vztahují na sumu morfinu a kodeinu, přičemž obsah kodeinu se započítává s koeficientem 0,2. Nařízení (EU) 2023/915 následně zrušilo a nahradilo nařízení 1881/2006 a opiové alkaloidy v máku zařadilo do konsolidovaného režimu maximálních limitů kontaminujících látek v potravinách.
S účinností od 1. července 2025 nahradila relevantní část původní úpravy nová Vyhláška č. 133/2025 Sb. o požadavcích na škrob, luštěniny, olejnatá semena a výrobky z nich. Pro mák setý určený k výrobě potravin nebo k uvádění na trh stanovila v souladu s unijním limitem maximální obsah opiových alkaloidů na povrchu semene 20 mg/kg a maximálně 0,8 procenta opiových alkaloidů v sušině tobolky. Současně novela zákona č. 167/1998 Sb., účinná rovněž od 1. července 2025, přesunula přijímání hlášení o pěstování máku setého a technického konopí z Celní správy ČR na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Co ukázal monitoring SZPI, SZÚ a dTest
Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla v roce 2013 dvouvětvový monitoring. Odebráno bylo 12 vzorků semen potravinářského máku od českých producentů a 12 vzorků z tržní sítě. Průměrný obsah alkaloidů, počítaný jako suma morfinu, kodeinu, thebainu, papaverinu a noskapinu, činil 7,44 mg/kg u českých producentů a 36,71 mg/kg u vzorků z tržní sítě. Tržní průměr přesahoval později zavedený národní limit 25 mg/kg téměř o polovinu a budoucí unijní limit 20 mg/kg téměř dvojnásobně. Mák odebraný přímo u českých producentů vyhovoval s velkou rezervou, výrazně vyšší hodnoty v tržním sortimentu poukazovaly na vstup máku jiného původu nebo dalšího zpracování do distribučního řetězce. Konkrétnější vysvětlení přinesl o tři roky později Státní zdravotní ústav.
Státní zdravotní ústav v roce 2016 na základě EFSA referenční dávky modeloval bezpečnostní limit s ohledem na reálnou spotřebu makových potravin v Česku. Závěrem bylo, že pro dodržení akutní referenční dávky 10 mikrogramů morfinu na kilogram tělesné hmotnosti by limit obsahu morfinu v máku neměl překročit 5 mg/kg. Při nastavení tohoto limitu by mu vyhovělo přibližně 60 procent vzorků českého původu a zhruba 50 procent vzorků z trhu obecně. Při benevolentnějším limitu 10 mg/kg by vyhovělo cca 85 procent vzorků. SZÚ rovněž upozornil, že na trh se opakovaně dostávaly šarže máku s obsahem morfinu nad 43 mg/kg, často šlo o odpad z farmaceutické produkce přebalený jako potravina.
Spotřebitelská organizace dTest v roce 2021 podrobila analýze 18 balení máku z české maloobchodní sítě, z toho 10 mletých a 8 s celými semeny. Šest vzorků překročilo tehdejší limit morfinových alkaloidů 25 mg/kg, dva další vzorky vykázaly překročení limitů těžkých kovů (arsen, kadmium). Po zahrnutí všech hodnotících kritérií testu se podíl nevyhovujících vzorků blížil polovině. Test dTest nebyl státní kontrolou, jeho zjištění však potvrdila trend, který indikoval již SZPI v roce 2013 a SZÚ v roce 2016. V unijním systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), kde je národním kontaktním místem v ČR Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou každoročně zaznamenány záchyty máku překračujícího limity, s pravidelnou účastí kontrolních orgánů České republiky, Maďarska a Německa.
Rizikově orientovaný dozor místo plošné kontroly
SZPI dlouhodobě deklaruje, že není jejím úkolem kontrolovat veškerou produkci potravin před uvedením na trh. Kontroly probíhají na základě analýzy rizika, tedy soustředí se na nejrizikovější místa na trhu. Inspekce plošný monitoring jakožto standardní nástroj nepoužívá, využívá ho účelově, jako například u máku v roce 2013, a převažuje cílená kontrola na bázi rizikové analýzy, podnětů a záchytů RASFF.
Po roce 2014, kdy se prokázala vysoká variabilita obsahu alkaloidů v tržních vzorcích, stát nezavedl povinné předtržní laboratorní schválení každé šarže. Místo toho ponechal odpovědnost za bezpečnost na provozovateli potravinářského podniku. Systém se nadále opírá o chráněné zeměpisné označení „Český modrý mák” se samocertifikací producentů (registrované v EU systému od roku 2007), o povinnost příjemce máku z jiného členského státu EU nebo třetí země nahlásit příjem nejméně 48 hodin předem (Vyhláška č. 172/2015 Sb.) a o cílené odběry SZPI v rámci rizikové analýzy a podnětů.
Přesun kompetencí z Celní správy na ÚKZÚZ
Novelou zákona č. 167/1998 Sb. byla od 1. července 2025 hlavní administrativní agenda evidence pěstování máku setého a technického konopí přesunuta z místně příslušného celního úřadu na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Hlášení se nově podává elektronicky datovou schránkou ÚKZÚZ nebo e-mailem. Od roku 2026 má být ohlašovací povinnost pěstitele považována za splněnou již podáním jednotné žádosti o poskytnutí dotace u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tato změna integruje povinné hlášení do zemědělského dotačního systému a fakticky eliminuje samostatný administrativní úkon pro většinu profesionálních pěstitelů.
Jde o zřetelný posun od režimu, ve kterém pěstování máku v ploše nad 100 m² podléhalo dohledu Celní správy jakožto orgánu s primárně kontrolní a daňovou agendou, k režimu zemědělského dozoru. Změna odpovídá vnímání máku setého jako potravinářské, nikoli prekurzorové komodity, ačkoli formálně zůstává komoditou s ohlašovacím režimem podle zákona o návykových látkách.
Samocertifikace v rámci CHZO „Český modrý mák”
SZPI u výrobků nesoucích označení CHZO „Český modrý mák” ověřuje, zda systém nastavený producentem či zpracovatelem zajišťuje splnění požadavků specifikace. Kontrola je auditní povahy, ověřuje funkčnost systému, nikoli každou jednotlivou šarži analyticky. Specifikace CHZO mimo jiné požaduje obsah morfinu, kodeinu a thebainu v souhrnu nepřevyšující 25 mg/kg na povrchu semene a 0,8 procenta v sušině tobolky.
Unijní limit 20 mg/kg, počítaný jako suma morfinu a kodeinu s koeficientem 0,2 u kodeinu, je z hlediska tržního průměru zjištěného SZPI v roce 2013 (36,71 mg/kg) hodnotou, kterou významná část historického trhu nesplňovala. Trh se nicméně novému limitu přizpůsobuje preferencí domácích nízkomorfinových odrůd a technologickou úpravou mletého máku horkou parou, která snižuje obsah alkaloidů.
Co z toho plyne pro regulační debatu
Případ máku setého poskytuje několik pozorování, která mohou být relevantní pro úvahy o dozorovém modelu jiných komodit s obsahem biologicky aktivních látek.
Zaprvé, přestože opakovaná zjištění SZPI, SZÚ, dTestu i záchyty RASFF prokázaly rozsáhlou nesoulad s limity, stát nikdy nezavedl povinnou předtržní kontrolu každé šarže. Regulátor zvolil cílený, rizikově orientovaný dozor a delegoval odpovědnost na provozovatele potravinářského podniku.
Zadruhé, reakce na nálezy nadlimitních vzorků měla formu harmonizace s unijním právem a snížení limitu o pět miligramů, z 25 na 20 mg/kg. Kontrolní mechanismus zůstal rizikový.
Zatřetí, přesun ohlašování pěstitelů z Celní správy na ÚKZÚZ a integrace ohlašovací povinnosti do dotačního systému signalizují, že komodita je vnímána jako zemědělsko-potravinářská, nikoli jako prekurzor návykových látek, ačkoli formálně zůstává v zákoně č. 167/1998 Sb.
Začtvrté, CHZO „Český modrý mák” funguje jako příklad systému, kde odpovědnost za splnění analytických parametrů nese producent a státní dozor ověřuje funkčnost interních systémů, nikoli každou šarži. Tento model je z hlediska regulační zátěže méně nákladný a při dobře nastavené specifikaci umožňuje rychlejší obrat výrobků.
Pro debatu o regulačním modelu dalších komodit, u nichž je relevantní obsah biologicky aktivních látek, představuje případ máku setého konkrétní český precedent.
Zdroje
- Vyhláška č. 399/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb.
- Vyhláška č. 133/2025 Sb., o požadavcích na škrob, luštěniny, olejnatá semena a výrobky z nich
- Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
- Nařízení Komise (EU) 2021/2142 ze dne 3. prosince 2021
- Nařízení Komise (EU) 2023/915 o maximálních limitech kontaminujících látek v potravinách
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce, kontrolní činnost a specifikace CHZO
- Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, tisková zpráva o změně kompetencí (2025)
- Státní zdravotní ústav, stanovisko k obsahu morfinu v máku (2016)
- European Food Safety Authority (EFSA), Scientific Opinion on opium alkaloids in poppy seeds
- dTest, Test máku 2021
- Kubík M., Cuhra P. (2015), Mák a opiáty. Zkušenosti SZPI s kontrolou máku, Výživa a potraviny
- Český modrý mák, ceskymodrymak.cz
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
