Česká krajina má problém, o kterém se mluví každé sucho a zapomíná se na něj s prvním vydatnějším deštěm. Půda přestává zadržovat vodu. Desetiletí intenzivního hospodaření, těžké mechanizace a úbytku organické hmoty proměnily značnou část orné půdy v utuženou vrstvu, po které srážky stečou dřív, než stihnou vsáknout. Řešení přitom nemusí ležet jen v rybnících a mokřadech. Část odpovědi roste na poli a jmenuje se technické konopí.
Kořen, který pracuje jako vrták
Konopí seté vytváří mohutný kůlový kořen, který proniká do hloubky dvou až tří metrů. Tam, kde kořeny obilnin končí, konopí teprve začíná. Kořenový systém prochází utuženými vrstvami půdy, prokypřuje je a po sklizni v půdě zanechává síť kanálů, kterými může srážková voda vsakovat do hlubších horizontů.
Místo aby voda odtekla po povrchu a odnesla s sebou ornici, dostává se tam, kam patří. Do půdního profilu a k doplňování podzemních vod. Prokypřená půda tak funguje jako otevřená cesta pro déšť, ne jako nepropustná deska.
Organická hmota jako zásobník
Schopnost půdy držet vodu stojí a padá s obsahem humusu. Konopí produkuje za jedinou sezónu obrovské množství biomasy a značná část jí zůstává na poli, ať už jde o opad listů během vegetace, kořeny nebo posklizňové zbytky. To vše se v půdě rozkládá a zvyšuje podíl organické hmoty.
Platí přitom jednoduchá rovnice. Každé procento humusu navíc znamená, že hektar půdy dokáže zadržet o desítky kubíků vody více. Půda s dostatkem organické hmoty funguje jako houba. Nasákne přívalový déšť a postupně jej uvolňuje v období sucha.
Stín, který šetří každou kapku
Konopí patří k nejrychleji rostoucím plodinám mírného pásu. Během čtyř až šesti týdnů zapojí porost natolik, že půdu zcela zastíní. Zastíněná půda se nepřehřívá, výrazně méně se z ní odpařuje voda a nevysychá do hloubky.
Hustý porost zároveň chrání povrch před erozním účinkem přívalových dešťů. Kapky nedopadají přímo na půdu, ale na listy, a energie deště se rozptýlí dřív, než stihne rozbíjet půdní agregáty.
Plodina, která půdní život nezabíjí
Konopí se běžně pěstuje bez pesticidů. Díky rychlému růstu potlačí plevele samo a přirozených škůdců má minimum. Půdní organismy, žížaly a mykorhizní houby, které vytvářejí a udržují drobtovitou strukturu půdy, tak nejsou vystaveny chemické zátěži. A právě zdravá půdní struktura rozhoduje o tom, zda krajina vodu přijme, nebo ji odmítne.
Poctivě i o druhé straně
Konopí není zázračná rostlina bez nároků. Během vegetace samo spotřebuje 300 až 500 mm vody a v nejsušších oblastech bez závlahy může výnosově strádat. Jeho přínos pro vodní režim krajiny proto není v tom, že by vodu vyrábělo.
Je v tom, že půdu zanechává v lepším stavu, než ji našlo. Jako zlepšující plodina v osevním postupu zvyšuje retenční kapacitu půdy pro všechny plodiny, které po něm přijdou.
Proč to celé stojí za pozornost
Debata o suchu se v Česku točí kolem přehrad, rybníků a dotací na mokřady. Málokdy se v ní ale objeví prostá skutečnost, že největším rezervoárem vody v krajině je samotná půda. A že o její schopnosti vodu zadržet rozhoduje to, co na ní rok co rok roste.
Technické konopí je jednou z mála plodin, která půdě víc dává, než bere. Prokypřuje ji do hloubky, sytí ji organickou hmotou, chrání ji před erozí a nechává žít půdní organismy. Krajina, která má pít, potřebuje půdu, která umí polykat. Konopí ji to učí.
Zdroje
- Springer, Plant and Soil (2023). The potential of industrial hemp as an emerging drought resistant fibre crop, hloubka kořenů a odolnost vůči suchu.
- Rolmako. Water retention in soils, vztah humusu a zadržování vody, 80 m³/ha na 0,5 % humusu.
- NRDC. Organic Matter Can Improve Your Soil’s Water Holding Capacity, vliv organické hmoty na strukturu a retenci půdy.
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
