Když se mluví o psychoaktivních a návykových látkách, vybaví se většině lidí alkohol, nikotin nebo nelegální drogy. Jedna látka přitom splňuje řadu podobných kritérií a přesto ji denně bez váhání dopřáváme i dětem. Je to kofein, podle dostupných údajů nejrozšířenější psychoaktivní látka na světě. Působí na dopaminový systém odměny v mozku, ovlivňuje stejná mozková centra jako kokain, vytváří závislost a ve vysokých dávkách dokáže být i smrtelný. Přesto nad ním nikdo nezvedne obočí.
Tento text není výzvou k zákazu kávy ani k panice nad ranním espressem. Kofein má i prokazatelně příznivé účinky. Zvyšuje bdělost, soustředění a fyzickou výkonnost a káva sama patří k nejvýznamnějším zdrojům antioxidantů v běžné stravě. U pravidelné umírněné konzumace navíc studie naznačují souvislost s nižším rizikem cukrovky druhého typu nebo některých neurodegenerativních onemocnění, byť část těchto přínosů může jít na vrub jiných látek v kávě než samotnému kofeinu. Pro naprostou většinu lidí je kofein v běžné míře bezpečný. Smyslem následujících řádků je upozornit na rozpor mezi tím, že jde o skutečnou psychoaktivní a návykovou látku, a tím, jak naprosto samozřejmě ji vnímáme a nijak neregulujeme.
Stejná centra mozku jako tvrdé drogy
Kofein je stimulant centrální nervové soustavy. Blokuje v mozku receptory pro adenosin, tedy látku, která signalizuje únavu, a tím navozuje pocit bdělosti a energie. Zároveň přes tento mechanismus působí na dopaminový systém odměny a zvyšuje hladinu dopaminu, podobně jako jiné návykové látky. Odborníci upozorňují, že kofein ovlivňuje stejné části mozku jako kokain, byť mnohem mírněji a méně nebezpečně.
Právě tahle kombinace, tedy stimulace a působení na systém odměny, stojí za tím, že si na kofeinu lze vypěstovat závislost. Nejde o totéž co u tvrdých látek, ale mechanismus je v základu příbuzný.
Závislost, kterou má skoro každý
Závislost na kofeinu je tak rozšířená, že ji za závislost ani nepovažujeme. Podle výzkumů stačí i jediný šálek kávy denně, aby jeho vynechání u části lidí vyvolalo abstinenční příznaky. Ty se obvykle objeví dvanáct až čtyřiadvacet hodin po poslední dávce a mohou trvat několik dní. Patří mezi ně bolest hlavy, únava, podrážděnost, úzkost, depresivní ladění a obtížné soustředění.
Není náhoda, že nejčastějším abstinenčním příznakem je bolest hlavy. Tělo si na pravidelný přísun kofeinu zvykne a po vysazení reaguje. Diagnostický a statistický manuál americké psychiatrické asociace se odvykání od kofeinu věnuje samostatně a vede se odborná debata, zda jej zařadit i do mezinárodní klasifikace nemocí. Zároveň je férové dodat, že odvykací příznaky bývají u kofeinu mírné a odezní řádově během dní, takže nejde o závislost srovnatelnou s tvrdými drogami.
Ano, na kofein se dá i zemřít
Asi nejpřekvapivější je, že na kofein lze i zemřít. Není to městská legenda. Protože kofein konzumuje skoro každý, forenzní toxikologové ho ve vzorcích z pitev nacházejí zcela běžně, a vědí tak i to, kdy byla jeho hladina smrtelná. Nejucelenější přehled takových případů z celého světa sestavil švédský forenzní vědec, což není náhoda. Švédsko totiž patří ke světové špičce v posmrtném monitorování, forenzní vyšetření tam vždy zahrnuje kompletní pitvu, ve více než devadesáti procentech případů i podrobný toxikologický rozbor, a veškerá data spravuje jediná národní agentura. Tento švédský vědec prošel odbornou literaturu z různých zemí a starší souhrn z let 1959 až 2010 popsal pětačtyřicet zdokumentovaných úmrtí na předávkování kofeinem, jeho přehled z roku 2017 jich shromáždil jednapadesát. Smrtelná dávka pro dospělého se odhaduje kolem deseti gramů, tedy zhruba sto šálků kávy vypitých těsně po sobě. Takovou dávku z běžné kávy prakticky nelze získat, drtivá většina úmrtí proto souvisí s koncentrovanou práškovou formou kofeinu nebo s tabletami, kde se snadno udělá chyba v dávkování.
Existují ale i tragické případy spojené s běžně dostupnými nápoji. Pozornost vzbudila smrt šestnáctiletého Davise Cripea ze Spojených států, který byl zdravý a netrpěl srdečními potížemi. Během zhruba dvou hodin vypil kávové latte, velkou kofeinovou limonádu a energetický nápoj a krátce nato ve škole zkolaboval a zemřel na poruchu srdečního rytmu. Podle soudního lékaře nebyla rozhodující ani tak celková dávka, jako spíš rychlost, s jakou nápoje vypil, zejména energetický nápoj zhltnutý na konec. Právě v tom tkví riziko energetických nápojů, které umožňují přijmout velké množství kofeinu velmi rychle.
Nejvíc ohrožené jsou děti a dospívající
Zvláštní pozornost si zaslouží děti a dospívající. Energetické nápoje s vysokým obsahem kofeinu jsou levné, volně dostupné a marketingem cílené právě na mladé. Odborné autority včetně Evropského úřadu pro bezpečnost potravin se přitom shodují, že do dětských rukou nepatří. Dětský organismus je na kofein citlivější a u rychlé konzumace více plechovek po sobě hrozí stejné riziko poruch srdečního rytmu, jaké stálo za zmíněnými úmrtími. Jediná půllitrová plechovka energetického nápoje přitom u dítěte snadno překročí denní dávku, kterou odborníci ještě považují za bezpečnou.
V Česku přitom dosud může energetický nápoj nabitý kofeinem koupit i malé dítě, zákonná věková hranice zatím neplatí. O jejím zavedení se sice delší dobu jedná, ale zatím tu u alkoholu a tabáku věkovou hranici bereme jako samozřejmost, zatímco u stimulantu, který může rozbušit srdce do nebezpečných otáček, nikoli.
Co z toho plyne
Kofein je dobrým příkladem toho, jak málo souvisí míra, s jakou látku vnímáme a regulujeme, s tím, jak na tělo skutečně působí. Máme tu psychoaktivní stimulant, který ovlivňuje stejná mozková centra jako tvrdé drogy, vytváří závislost s vlastními abstinenčními příznaky a v koncentrované podobě dokáže zabít. A přesto je úplně volně dostupný, daňově nijak zvláštní a běžně ho podáváme i dětem.
Cílem rozhodně není kofein démonizovat ani komukoli brát ranní kávu. Smyslem je ukázat, že hranice mezi tím, co označujeme za nebezpečnou drogu a co za běžnou součást života, nestojí ani tak na skutečné škodlivosti, jako spíš na zvyku a kulturní tradici.
Zdroje
- Temple J. L. a kol., The Safety of Ingested Caffeine: A Comprehensive Review, Frontiers in Psychiatry, 2017 (frontiersin.org)
- Juliano L. M., Griffiths R. R., A critical review of caffeine withdrawal, Johns Hopkins University (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
- Jones A. W. (Univerzita Linköping, Švédsko), Review of Caffeine-Related Fatalities in 51 Poisoning Deaths, Journal of Analytical Toxicology, 2017 (academic.oup.com)
- Případ úmrtí Davise Cripea, reportováno mj. CBS News, 2017 (cbsnews.com)
- EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Vědecké stanovisko k bezpečnosti kofeinu (efsa.europa.eu)
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
[email protected]
+420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
