Vláda v pondělí 15. června 2026 upravila seznamy látek, se kterými stát nakládá. Dva nové opioidy zařadila mezi zakázané návykové látky a dalších sedmnáct substancí přidala na takzvaný seznam zařazených psychoaktivních látek, tedy mezi látky, které se mají nejvýše dva roky zkoumat a které zatím nelze legálně vyrábět ani prodávat. Premiér Andrej Babiš změnu oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Pro veřejnost zapadá tato zpráva mezi mnoho jiných. Z pohledu závislostní politiky je ale zajímavá v jednom konkrétním bodě. Mezi nově zkoumané látky se totiž dostaly i molekuly odvozené od účinné látky kratomu. A právě na nich je vidět, k čemu má karanténní seznam sloužit.
Tři seznamy a co každý z nich znamená
Český systém pracuje se třemi režimy a je užitečné je od sebe odlišit. První je seznam zakázaných návykových látek, kde už samotné držení zakládá trestní odpovědnost. Tento seznam upravuje nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.
Druhým je seznam zařazených psychoaktivních látek, který zavedla novela zákona o návykových látkách provedená zákonem č. 321/2024 Sb. s účinností od ledna 2025. Funguje jako karanténa pro nové látky s neznámým rizikovým profilem. Stát je smí po omezenou dobu zkoumat, prodej a výroba jsou zakázané, ale přechovávání malého množství pro vlastní potřebu trestné není. Tento seznam vede nařízení vlády č. 11/2025 Sb. o seznamu zařazených psychoaktivních látek.
Třetím je seznam psychomodulačních látek (PML). Sem se dostane látka, u které se po prozkoumání ukáže, že nepředstavuje závažné zdravotní ani sociální riziko. Pak ji lze za přísných podmínek prodávat dospělým v licencovaných obchodech. Zatím jsou na tomto seznamu dvě položky, kratom a kratom extrakt, které tam zařadilo nařízení vlády č. 456/2025 Sb. s účinností od listopadu 2025. Logika celého systému je postupová. Nová látka začíná v karanténě, prochází hodnocením a teprve potom míří buď do zákazu, nebo do regulovaného trhu.
Dva nové opioidy mezi zakázanými
Dvě látky vláda zařadila rovnou mezi zakázané, protože u nich převažuje doložené riziko. První je methiodon, strukturní analog methadonu. Objevil se zatím v sedmi zemích Evropské unie a v Česku je spojován s jedním úmrtím z roku 2025. Druhou je 5,6-dichlordesmethylchlorfin (laboratorně označovaný SR-17018), syntetický opioid z rodiny příbuzné brorfinu. Původně byl zkoumán jako lék proti bolesti, který měl mít méně nežádoucích účinků, a uvádí se u něj i schopnost tlumit abstinenční příznaky. Mimo laboratoř ale nese riziko závislosti i náhodného předávkování a pro žádné léčebné použití schválen nebyl.
S kratomem nemá ani jedna z nich nic společného. Jde o opioidní molekuly z úplně jiné chemické rodiny. Stojí za to to zdůraznit, protože v debatě se podobné látky často házejí do jednoho pytle, ačkoli jejich účinek i riziko jsou zcela odlišné.
Mezi zkoumané se dostaly analogy kratomu
Tady přichází podstatná část. Mezi nově zkoumané látky vláda zařadila i dvě sloučeniny odvozené od mitragyninu, což je hlavní účinný alkaloid kratomu. Konkrétně jde o látku MGM-15, označovanou také jako dihydro-7-hydroxymitragynin, a o příbuznou MGM-16. Současně byl na seznam přidán i obecnější záznam pro rostliny rodu Mitragyna, výslovně s výjimkou samotné Mitragyna speciosa, tedy kratomu, a výrobků z ní.
Význam je následující. Kratom samotný je od listopadu 2025 regulovanou psychomodulační látkou. Na seznam ho zařadilo nařízení vlády č. 456/2025 Sb. a podmínky prodeje, tedy věkovou hranici 18 let, povinné značení i požadavky na jakost, stanoví vyhláška č. 448/2025 Sb. Pokud ovšem někdo vezme účinnou molekulu kratomu, mírně ji chemicky upraví a vytvoří tak silnější nebo jen formálně odlišnou látku, dostává se mimo pravidla, která pro kratom platí. Přesně na takové případy karanténní seznam míří.
Proč to dává smysl
Zařazení mitragyninových analogů mezi zkoumané látky je z pohledu rozumné regulace logický krok. Nejde o plošný útok na kratom ani o jeho zákaz. Jde o to, že drobná chemická úprava účinné molekuly může vytvořit látku výrazně silnější a hůře předvídatelnou než samotný kratom. Příkladem je 7-hydroxymitragynin, který působí na opioidní receptory mnohem intenzivněji než běžný mitragynin. Pokud se taková upravená molekula dostane na trh mimo jakoukoli kontrolu kvality, dávkování a věkové hranice, je rozumné ji nejprve podrobit zkoumání, a ne ji nechat volně prodávat jen proto, že formálně není totožná s kratomem.
Současně je dobré připomenout, k čemu karanténa slouží. Tyto analogy se nezakazují natvrdo. Stát si vyhradil čas je prozkoumat. Pokud se ukáže, že riziko je nízké, mohou později zamířit do regulovaného režimu. Pokud se ukáže opak, zůstanou mimo legální trh. To je přesně ten rozdíl mezi reflexivním zákazem a politikou, která rozhoduje na základě dat.
Kde je hranice opatrnosti
Tím vším se ale neztrácí obecná výhrada vůči zákazové logice. Zkušenost ukazuje, že tvrdý zákaz často trh nezastaví, jen ho posune jinam. Když byl zakázán hexahydrokanabinol (HHC), experti varovali, že černý trh ho rychle nahradí novými a méně prověřenými variantami. Většinu nově zkoumaných látek ostatně tvoří právě polosyntetické kanabinoidy odvozené od HHC a příbuzných molekul, což ten kolotoč dobře ukazuje.
Karanténní seznam má proto smysl jen tehdy, když po něm opravdu přijde poctivé posouzení rizika, a ne automatické překlopení do trvalého zákazu. O to tu jde především. Dobrá politika v oblasti závislostí by měla škody zmenšovat, ne je jen přesouvat z jednoho rohu do druhého. U zařazení analogů kratomu mezi zkoumané látky je vidět ten první, rozumnější přístup. Stát nezakázal nic naslepo, dal si čas zjistit, jak nebezpečné ty nové molekuly skutečně jsou. A přesně takhle by to mělo fungovat.
Zdroje
- Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek (e-Sbírka)
- Nařízení vlády č. 11/2025 Sb., o seznamu zařazených psychoaktivních látek (e-Sbírka)
- Zákon č. 321/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (e-Sbírka)
- Vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách (e-Sbírka)
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., o seznamu psychomodulačních látek (e-Sbírka)
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
E-mail: [email protected]
Telefon: +420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
