K 12. listopadu 2025 vstoupila v České republice v platnost regulace kratomu v režimu psychomodulační látky podle nařízení vlády č. 456/2025 Sb. a vyhlášky č. 448/2025 Sb. V odborné i politické debatě se nicméně objevují úvahy o dalším zpřísnění této regulace či návratu k modelu plošného zákazu. Souběžně probíhá od počátku května 2026 mezirezortní kontrolní akce Korund, která se zaměřuje na produkty z konopí obohacované syntetickými kanabinoidy a na nelegálně prodávaný kratom.
Ve stejném období se ovšem v Evropě objevuje jiná, výrazně nebezpečnější skupina látek. Nitazeny. Syntetické opioidy až tisíckrát silnější než morfin, na které česká vláda reagovala 27. listopadu 2025 nařízením vlády č. 534/2025 Sb., zařazujícím devatenáct derivátů nitazenu a syntetický opioid spirochlorfin na seznam návykových látek. Příchod nitazenů na evropský trh není náhoda. Souvisí s předchozími zákazy fentanylu a opia a ilustruje vzorec, který drogová politika opakuje již desetiletí. Čím tvrdší zákaz, tím silnější látky, které ho nahrazují.
Rozsah problému dokumentuje Evropská drogová agentura. V roce 2024 bylo do unijního systému včasného varování nahlášeno sedm nových syntetických opioidů. Všechno byly nitazeny. Rok dříve dosáhly záchyty nitazenového prášku v Evropě deseti kilogramů, což byl trojnásobek roku 2022. Otázka, kterou si v této situaci klade nejen odborná drogová politika, ale i ekonomická a sociální věda, zní jednoduše. Co se stane, když se na látku, kterou současný stát již reguluje s konkrétními pravidly, místo regulace přijde s plošným zákazem.
Co jsou nitazeny
Nitazeny jsou syntetické opioidy ze skupiny benzimidazolů. Vyvinuly se v padesátých letech minulého století ve výzkumu opioidních analgetik, ale kvůli extrémní síle, vysokému riziku závislosti a předávkování nebyly pro lékařské použití nikdy schváleny. Některé deriváty jsou podle Národní protidrogové centrály i odborné vědecké literatury sto až tisíckrát silnější než morfin. Nejsilnější varianty převyšují účinnost fentanylu, podle některých českých zdrojů až čtyřicetkrát.
Na evropském trhu se nitazeny začaly objevovat v letech 2019 až 2024 jako náhrada za fentanyl a další látky. Od roku 2019 byly nitazeny detekovány ve 21 z 27 členských států Evropské unie, dohromady bylo nalezeno 22 různých derivátů. Země s nejvyšším výskytem leží v Pobaltí. Zdrojem výroby jsou převážně Čína a Indie, distribuce probíhá zásilkovou službou v malém balení a často přes darknet nebo uzavřené skupiny na sociálních sítích.
Šíření v Evropě a v Česku
Národní protidrogová centrála hlásila první nálezy nitazenů v České republice v roce 2025. V květnu téhož roku zasahovala v Praze u tří případů intoxikace neznámou bílou krystalickou látkou. Dvě osoby zemřely, jedna přežila díky včasné pomoci záchranářů. Policie podle vlastní tiskové zprávy odhadovala, že s vysokou pravděpodobností šlo o syntetický opioid ze skupiny nitazenů, spirochlorfin nebo fentanyl, s konečným určením očekávala výsledky toxikologického rozboru. Zachycené případy se soustředí především v Praze a na Mělnicku.
Paralelně se na českých internetových portálech objevují reklamní inzeráty na nitazeny napojené podle vyšetřování serveru Bellingcat přímo na čínské chemické firmy. Jde o tisíce inzerátů po celém světě. Prodejci skrývají identitu, mění adresy a používají šifrované komunikační kanály jako Signal nebo Telegram. Česká celní správa potvrzuje sporadický výskyt, ale označuje za hlavní cílový trh Spojené státy americké.
Železný zákon prohibice
Existuje teoretický rámec, který popisuje dynamiku takovéhoto vývoje. Americký aktivista a publicista Richard Cowan, někdejší výkonný ředitel organizace NORML, formuloval v roce 1986 v eseji o krizi cracku v USA tezi, kterou nazval železným zákonem prohibice. V jeho podání zní jednoduše. Čím přísnější je vymáhání zákazu psychoaktivních látek, tím silnější se na trhu objevují jejich náhrady.
Teoretickým základem je takzvaný Alchian-Allenův efekt. Pokud je obchodování s nějakou komoditou rizikové a nákladné, ekonomicky se nevyplatí distribuovat objemné a slabší verze. Trh se proto posouvá k vysoce koncentrovaným formám, které lze v menším objemu pašovat za vyšší zisk. Pro distributora znamená koncentrovaná látka menší riziko detekce při stejném zisku. Pro koncového uživatele znamená vyšší riziko předávkování, protože i drobná chyba v dávkování může být smrtelná.
Historické příklady
Pro Cowanovu tezi existuje řada historických paralel. Během americké prohibice alkoholu v letech 1920 až 1933 prakticky zmizelo pivo a víno, zatímco trh ovládl koncentrovaný liquor, často nestandardně namíchaný a obsahující průmyslové příměsi. Po regulaci kokainového trhu v osmdesátých letech se objevil crack, koncentrovaná a levnější forma kokainu vhodná pro pouliční prodej. V první polovině 21. století se v USA z trhu prakticky vytratil heroin a nahradil ho fentanyl, syntetický opioid přibližně padesátkrát silnější než morfin.
Současné události odpovídají stejné dynamice. Po čínském zákazu fentanylu v roce 2019 se výrobci přesunuli na nitazeny. Když Čína v roce 2024 zakázala devět konkrétních derivátů nitazenu, na trhu se mezitím objevilo dvacet tři nových variant. Po zákazu pěstování opia v Afghánistánu v roce 2022 prudce vzrostl trh plně syntetických opioidů, které opium nahrazují. Cesta od silnější látky k ještě silnější není zaviněna preferencí uživatelů, ale optimalizací výroby a distribuce na nelegálním trhu.
Kratom v této perspektivě
Kratom (Mitragyna speciosa) je rostlinný produkt z jihovýchodní Asie obsahující alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Účinkuje na opioidní receptory s odlišným profilem než klasické opioidy. Účinnost kratomu v praktické konzumaci je výrazně nižší než klasických opioidů jako morfin, natož fentanylu nebo nitazenů. V České republice ho od listopadu 2025 reguluje nařízení vlády č. 456/2025 Sb. a vyhláška č. 448/2025 Sb. v režimu psychomodulační látky. Tato úprava stanoví maximální obsah mitragyninu na 2,5 procenta a 7-hydroxymitragyninu na 0,1 procenta v balení, vyžaduje povinné značení, laboratorní certifikát pro každou šarži, věkový limit 18 let a omezuje prodej na specializované provozovny.
Současně probíhá akce Korund, která se podle policejního prohlášení zaměřuje na produkty se syntetickými a semisyntetickými kanabinoidy a na nelegálně prodávaný kratom. V první etapě zkontrolovala 291 prodejen, ve 224 zjistila porušení legislativy. Nitazeny v cíli akce nejsou. Naopak. Distribuce nitazenů probíhá mimo kamenné prodejny, převážně přes zásilkovou službu a darknet, tedy v sektorech, na které kontrola maloobchodu nedosáhne.
Co z toho lze odvodit
Železný zákon prohibice je heuristika, ne mechanický zákon přírody. Diskuze o jeho platnosti probíhá mezi akademiky a odborníky na drogovou politiku desítky let. Empirie však opakovaně potvrzuje základní dynamiku. Když se zpřísní postih jedné látky, trh hledá alternativy s vyšší koncentrací a menším objemem. To se nejprve stalo s alkoholem, později s opiáty a stimulanty, dnes se to děje se syntetickými opioidy v Evropě.
Z této perspektivy je rozdíl mezi regulací a plošným zákazem podstatný. Regulace s definovanými parametry, jakou prochází kratom od listopadu 2025, představuje funkční model. Stanoví maximální obsah účinných látek, věkový limit, povinné laboratorní certifikáty a omezuje distribuci na specializované provozovny. Trh tak zůstává viditelný, kontrolovatelný a oddělený od nelegálního obchodu. Stát si zachovává nástroje k ochraně veřejného zdraví, mladistvých a kvality produktů.
Plošný zákaz naproti tomu poptávku neeliminuje. Přesouvá ji do šedé zóny a tlačí k silnějším substitutům. To je přesně dynamika, která v posledních desetiletích vedla od opia k heroinu, od heroinu k fentanylu a nyní od fentanylu k nitazenům. Pokud chce stát zabránit šíření látek řádu nitazenů, je rozumné regulovat látky, které regulovat lze, nikoliv je vytlačovat na nelegální trh, kde žádné limity, certifikáty ani věkové hranice neplatí.
Otázka pro veřejnou diskuzi tedy nezní, zda psychoaktivní látky regulovat, ale jak. Kratom je dnes v České republice plně regulovaný produkt s jasnými pravidly. Úvahy o jeho dalším zpřísnění, případně o nahrazení regulace plošným zákazem, ignorují opakovanou historickou zkušenost. Zákazem mírnější látky stát neeliminuje poptávku, pouze otevírá prostor pro silnější a hůře kontrolovatelné substituty. Příchod nitazenů do Evropy je toho aktuální ilustrací. Funkční regulace s definovanými limity, věkovou hranicí a kontrolou distribuce představuje nástroj ochrany veřejného zdraví, který plošný zákaz nemá.
Zdroje
- Nařízení vlády č. 534/2025 Sb. ze dne 27. listopadu 2025, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a nařízení vlády č. 11/2025 Sb., o seznamu zařazených psychoaktivních látek. Dostupné na e-sbirka.cz.
- Nařízení vlády č. 456/2025 Sb. o seznamu psychomodulačních látek. Účinnost od 12. 11. 2025. Dostupné na e-sbirka.cz.
- Vyhláška č. 448/2025 Sb. o psychomodulačních látkách. Účinnost od 8. 11. 2025. Dostupné na e-sbirka.cz.
- Aktuálně.cz. Česko zaplavují nové syntetické drogy, lidé po nich umírají. 23. 11. 2025. Dostupné na aktualne.cz.
- Policie ČR / NPC SKPV. Varování NPC před novými syntetickými opioidy. Dostupné na policie.gov.cz.
- Echo24. České weby propagují novou drogu z Číny. Nitazen je až 40krát silnější než fentanyl. 17. 2. 2025. Dostupné na echo24.cz.
- Sinopsis. Do Evropy se dostává nebezpečný opioid – opět s vazbami na Čínu. 28. 2. 2025. Dostupné na sinopsis.cz.
- EUDA. European Drug Report 2025. Dostupné na euda.europa.eu.
- Rada EU. Opioidy: nová drogová hrozba pro Evropu. Dostupné na consilium.europa.eu.
- Cowan, R. (1986). How the Narcs Created Crack. National Review.
- Alchian, A. A. & Allen, W. R. (1964). University Economics.
- Nitazenes: The Emergence of a Potent Synthetic Opioid Threat. NCBI PubMed Central. Dostupné na ncbi.nlm.nih.gov.
Kontakt pro média
Nikolay Lezhnev, předseda A.P.P.L. z.s.
[email protected]
+420 777 666 683
Tento článek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o výzvu, podporu ani nabádání k užívání jakýchkoliv látek. Při jakýchkoliv právních otázkách konzultujte odborníka. Texty a grafika jsou vytvořeny s pomocí AI.
